"Že to je region plný kontrastů, to jsme věděli od začátku. Ale netušili jsme, jak hluboké to je. To jsme zjistili až v těch pěti letech," řekl Hornstra v Antverpách, kde je až do března k vidění výstava s názvem Atlas války a turistiky na Kavkaze. Textovou stránku výstavy i knih má na starosti jeho kolega, publicista Arnold Van Burren.
"Propast mezi bohatými a chudými je větší, než jsme čekali. Propast mezi turistickou svobodou na pobřeží v Soči a nedalekou chudobou a porušováním lidských práv je také větší, než jsme čekali," vysvětlil fotograf.
Příběhy dělníků, aktivistů i striptérek
Zaznamenal příběhy stavebních dělníků, kteří za budování sportovišť nedostali měsíce zaplaceno a bez možnosti vrátit se domů přespávali v provizorních chýších. Představeni jsou občanští aktivisté, jejichž výhrady proti způsobu zabírání pozemků pro stavby místní úřady zcela ignorovaly, striptérky z nočních klubů v Soči i klienti tamních lázeňských domů.
Výstava "Projekt Soči" Roba Hornstra.
Podle fotografa mají zimní hry, které výrazně podporuje i ruský prezident Vladimir Putin, světu ukázat, že Rusko je zpět na mapě, že je moderním a bohatým státem. "To je v pořádku, takhle se olympiády využívají, politický cíl je jasný," poznamenal Hornstra. Bylo podle něj ale frustrující sledovat, jak málo se světová média skutečné situaci v Soči a okolí před olympiádou věnovala.
"Myslím, že pokud politický systém chce využít hry jako výkladní skříň a chlubit se v médiích, jak je dotyčná země skvělá, je správné nabídnout také pohled na jejich 'zadní dvorek'," míní fotograf.
'Já mám svou rodinu a zahrádku'
Vypráví proto o "utahování šroubů", o rezignaci místních, kteří s olympiádou nechtějí mít nic společného a jsou z celého vývoje v posledních letech především zklamáni. "Často jsme od lidí v Soči i jinde na Kavkaze slyšeli: Ať si ve vládě dělají, co chtějí. Já mám svou rodinu a zahrádku," popisuje rozhovory s místními. Má navíc velké obavy, zda se olympiádu nepokusí narušit kavkazští islamisté, kteří o sobě v minulých dnech dali vědět teroristickými útoky ve Volgogradu.
ČTĚTE TAKÉ |
Příběh, který dokumentaristé v knihách a fotografiích vyprávějí, se zřejmě oficiálnímu Rusku příliš nehodí. Při cestách do Soči a na Kavkaz byli několikrát zatčeni. Oba už od loňského léta marně žádají o vstupní vízum, zrušena byla plánovaná výstava v prestižní moskevské galerii Vinzavod. Způsob, jakým se to stalo, je přitom podle Hornstry pro dnešní Rusko typický.
"Nikdy neřekli, že nesmíme vystavovat. Ale najednou začaly problémy s dokumenty, byrokratické věci. A pak mi v pondělí večer poslali poslední verzi smlouvy s tím, že ji druhý den v deset musím osobně odevzdat podepsanou. Že nemám vízum, věděli," popsal absurdní situaci.
Lidé za kvalitu rádi připlatí
Jeho několikaleté práci se ale také díky tomuto vývoji dostalo v Rusku možná větší pozornosti, než by dokázala jedna moskevská výstava. O věci totiž začaly rozsáhle informovat nezávislé ruské internetové servery, a fotky tak podle Hornstry vidělo rozhodně víc lidí, než kolik by jich dorazilo do galerie.
Způsob své práce označuje fotograf, narozený v roce 1975, za "pomalou žurnalistiku", která nechce být omezována nějakými osmi stovkami slov novinového článku. "Chceme svobodu, sami si rozhodovat, kolik slov a obrázků je k vyprávění potřeba. Když to v časopise neotisknou, otiskneme si to sami," vysvětlil. Z Projektu Soči už vznikla desítka knih či publikací, které Hornstra pokládá za důležitější výstupy než případné výstavy.
ČTĚTE TAKÉ |
Jejich prodej je navíc zdrojem peněz pro další práci; spolu s dary od čtenářů. Jednu stěnu antverpské galerie tak zabírá poděkování se spoustou konkrétních jmen. "Zájem o naši práci roste. Možná je to reakce na zrychlující svět, na internet. Myslím, že stále víc lidí hledá kvalitu. Je to jako u jídla. Lidé jsou za kvalitu ochotni platit, ale musí mít jistotu, že ji skutečně dostanou," vysvětlil fotograf.
