1. srpna 2014 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Média

Blogerky ze Sapy: Vietnamci jsou konzervativní, na návštěvu bez výstřihu

Tři mladé dámy – Trinh Thuy Duong, Nguyen Mai Huong a Mai Vuová – tu žijí už... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tři mladé dámy – Trinh Thuy Duong, Nguyen Mai Huong a Mai Vuová – tu žijí už... | foto: MAFRA - Jan Zátorský

Vietnamci v Česku. Potkáváme je denně, ale nic o nich nevíme. Tyhle tři mladé dámy – Trinh Thuy Duong, Nguyen Mai Huong a Mai Vuová – tu žijí už odmala a rozhodly se, že menšinu s většinou víc propojí. A dělají to chytře. Skrze chuťové buňky.

 Každý, kdo z jejich spolužáků ochutnal, co uvařily, chtěl hned recept. Aby se nemusely opakovat, začaly psát blog nazvaný Viet Food Friends. Jenže Čechům, kteří se nyní vezou na asijské vlně, byl jen recept málo. Suroviny se zdály cizí, neznámé. Začaly proto pořádat „poznávací výlety“ do pražské tržnice Sapa. Ani to však nestačí. A tak se pustily i do kurzů vaření. Nyní už místním radí nejen s tím, jak připravit exotickou večeři, ale i s tím, jak udělat dojem na vietnamského tchána nebo tchyni.

Jaké máte nejdávnější vzpomínky na Vietnam?

Huong: Pamatuju si velkou záplavu. Byli jsme na nějaké loďce. To je asi jediná dětská vzpomínka na město Hoa Binh.

Duong: Mě pokousal sousedův pes – vlčák, na Vietnam velký pes…

Řekněme, že česká holka, nebo kluk, jdou do vietnamské rodiny na oběd. Na co by si měli dát pozor?

Nguyen Mai Huong

Nguyen Mai Huong

Huong: To je trochu rozdíl – holka a kluk. Tak začnem u holky. Být slušně oblečená. Vietnamští rodiče bývají konzervativní, tedy ne výstřih, ne minisukni. Mladší člen rodiny by se měl zapsat pokorně. Nepůsobit na muže vyzývaně, to by uráželo i ženy v našich rodinách. To je jedna z největších chyb, které české přítelkyně vietnamských kluků dělají. V takovém případě je tety sjedou pohledem. Dále: chovat se zdvořile. Musíte pozdravit všechny, hlavně ty starší. Od dívek se očekává, že budou pomáhat v kuchyni. A to i když přijdou na návštěvu. Měly by přijít a zeptat se hospodyně: „Teto, jak vám můžu pomoct?“ I když ji paní domu pošle, aby se šla bavit, tak by měla naléhat, že jí opravdu chce pomoct.

Duong: Většinou vás stejně nenechají nic dělat, ale nedávno jsem byla na návštěvě, kde měl syn českou přítelkyni. Ta seděla celou dobu u televize. Když se dovařilo, tak jsme na ni zavolali, že se jde jíst. Ona se najedla, pak se zvedla a šla se zase dívat na televizi. A vůbec se nenabídla. To bylo špatný.

Mai: To je i výraz důvěry, svěřit té dívce nějakou práci. Dát jí najevo, že to zvládne…

Na co by si měl dát pozor český kluk?

Duong: Dobré je přinést nějaký dárek. Většinou, když jdeme na večeři, tak neseme ovoce. Nic luxusního. Jahody a meloun. Přijít jen tak bez ničeho, na to se kouká špatně. Mamince je dobré vzít ještě kytičku.

Mai Vuová

Mai Vuová

Huong: Případně čokoládu nebo alkohol pro tatínka. Podle toho, jak moc chce udělat dojem. Od kluků se neočekává, že by pomáhali v kuchyni, ale že budou sedět a povídat si s chlapama. Muži sedí a přitom povídání pijí zelený čaj v malých šálcích. Takže od mladších je slušností, aby ho nalévali.

Mai: Důležitá je konverzace. S rodiči. Třeba o škole, o povolání...

Duong: Když kluk řekne, že chce být lékař, ekonom nebo právník, tak už je dobře nakročeno.

Pokud chce být umělec?

Duong: To není moc dobrý, to pak rodičům proběhne hlavou: „Jak chce uživit mojí dceru?“ Pokud už má jméno, tak to dobrý je…

Huong: Dobré je ukázat, že je schopnej, že má potenciál…

Mai: U nás zabralo, když si šel hrát na zahradu fotbal s mými malými bratry.

Huong: To se cení, když ukáže, že má rodinného ducha.

Trinh Thuy Duong

Trinh Thuy Duong

Duong: Pár vietnamských slov udělá velký dojem. Rodiče povolí.

Huong: Taky jde o to, kdy partnera přivést. V tradičních rodinách se to děje, až když jsou spolu déle. Když to je vážnější. U nás se také nepřespává. Kdyby holka nebo kluk řekli: „Já tu dnes přespím,“ tak to by příště žádná další návštěva nebyla.

Duong: Horší je, když holka přespí u kluka, než když kluk přespí u holky. Pak se na ni dívá, že nemá dobré vychování. Já jsem z Dubí a když za mnou kluk přijel z Prahy a bylo tak špatné počasí, že se nemohl vrátit, přespal s bratry v pokoji.

Huong: Maminka mi vždycky říkala: „I kdyby byla půlnoc, tak musíš trvat na tom, aby tě odvezl domů.“ S manželem jsme spolu chodili devět let a za tu domu jsem u něj nikdy nepřespala. Tím ukážete, že máte jistou hrdost. Já jsem věděla, že manželovi rodiče jsou konzervativní, tak jsem to striktně dodržovala.

Celý rozhovor s Trinh Thuy Duong, Nguyen Mai Huong a Mai Vuovou si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 1. srpna.

Co si v magazínu také přečtete

  • Literární podsvětí Kdo jsou a co dělají autoři fan fiction, povídek na motivy legendárních románů či filmů jako Star Trek, Sherlock Holmes i Máchův Máj.
  • Moc nechápu, jak jsem na Everst vylezl Trvalo mu šestnáct let, než vylezl na všechny osmitisícovky světa. Co všechno horolezec Radek Jaroš podnikl, aby si splnil svůj sen (Více ZDE). 
Magdalena Sodomková, Lidovky.cz

Advantage Consulting, s.r.o.
IT JUNIOR SUPPORT

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 30 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz