28. května 2012 7:30 Lidovky.cz > Byznys > Média

Kdo neoznámí, bude zastřelen se svou rodinou, psaly LN před 70 lety

Titulní strana ranních Lidových novin z 29. května 1942. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Titulní strana ranních Lidových novin z 29. května 1942. | foto: Lidové noviny

PRAHA Jak vypadaly Lidové noviny v době atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? Jejich stránky plnilo vyhlášení stanného práva a desetimilionová odměna informátorům, kteří by dovedli Gestapo k atentátníkům. Těm, kdo by odmítl informace oznámit, bylo vyhrožováno zastřelením společně s celou rodinou.

Podoba titulní strany Lidových novin z 28. května 1942, stejně jako všech ostatních dobových periodik, byla jasně určena německými úřady. Jak po stránce obsahové, tak grafické. Všechny české deníky tehdy přinesly výnos říšského protektora o vyhlášení výjimečného stavu.

„Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera (druhá nejvyšší hodnost ozbrojené organizace národních socialistů – pozn. red.) Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun,“ stálo ve vyhlášce.

ČTĚTE TAKÉ:

Strach měla mezi obyvatelstvem vyvolat zejména hrozba popravy. „Kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc, anebo má vědomost o jejich osobě, anebo o jejich pobytu a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou.“ Podepsán K. H. Frank.

Lidové noviny z 28. května 1942 – článek Atentát na říšského protektora

Lidové noviny z 28. května 1942 – článek Atentát na říšského protektora

Výzva k dopadení pachatelů byla zopakována také v článku o celé události na druhé straně. Noviny dále informovaly zejména o vojenských úspěších říšské armády u Charkova v Sovětském svazu.

Vyhlášení stanného práva, zpráva o atentátu a postup Němců u Charkova zaplnily titulní stranu Lidových novin také následující den.

Lidové noviny za doby okupace

Před německou okupací patřily Lidové noviny za list názorově spjatý s Pražským hradem. Tedy zejména s politikou T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. V roce 1939 se ale situace změnila. V celé zemi byla zavedena nejtužší cenzura, do tiskových podniků byla dosazena říšská správa.

Šéfredaktor Karel Z. Klíma musel v červnu 1941 na nátlak nacistů odejít. Jeho nástupcem se stal Leopold Zeman, který s Němci bez zábran kolaboroval. Klímu počátkem srpna 1942 zatklo Gestapo a 23. srpna 1942 byl v Terezíně popraven.

Zatčeno bylo i mnoho dalších autorů Lidových novin. V září 1939 to byl Josef Čapek, který zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Ferdinand Peroutka byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Zatčen byl i Karel Poláček, jenž zahynul v lednu 1945 v táboře Gleiwitz.

Po válce

Po osvobození bylo vydávání Lidových novin zakázáno. Eduardu Baasovi se ale podařilo začít vydávat jejich obdobu – Svobodné noviny. Dlouho ale nevydržely, v roce 1948 byl z vedení sesazen Ferdinand Peroutka.

Nahradil ho Jan Drda, pod kterým noviny následovaly socialistickou názorovou linii. Osmého února 1952 vyšly noviny naposled.

Sedmdesáté výročí popravy „Pražského kata“

Před 70 lety, 27. května 1942, zaútočili na nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie.

Zastupující říšský protektor a generál policie Heydrich, který měl za úkol potlačit český domácí odboj, podlehl následkům atentátu 4. června. Jednalo se o největší protinacistický čin odboje v Evropě.

ČTĚTE TAKÉ:

Útok nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Výsadkáři – nejen Gabčík a Kubiš – se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich – Karel Čurda.

Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků.

mevMartin Nevyhoštěný