Návrh odolal snaze ČSSD o přímé zamítnutí, ke kterému chyběl jediný hlas. Občanským demokratům pomohl bývalý ministr kultury Václav Jehlička z klubu TOP 09 a Starostové. Obdobně těsně však posléze v dalších hlasováních Senát nepřijal navrhovaný zákon v žádné ze zamýšlených variant.
Ke kritikům změny patřila například místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). "Nedovolme podřídit veřejnoprávní média, jejich nezávislost, každoroční licitaci ve sněmovně (o rozpočtu)," řekla. "Veřejnoprávní média, objektivní informace, vyvážené, kvalitní pořady si přejí lidé. Řekněte jim, že se nedozví pravdu," dodala k tvůrcům změny. Předseda senátorů ODS Tomáš Julínek takové argumenty označil za neseriózní.
ČT a ČRo by podle něj měly příjem z rozpočtu zajištěny zákonem, stejně jako mají zákonem stanovenou výši poplatků. Změna by zajistila přísnější kontrolu hospodaření obou veřejnoprávních médií, neboť nástroje jejich rad jsou nedostatečné, míní. "Ta kontrola tam je, a ne, že není," bránila současný stav Gajdůšková. Oba se také obviňovali ze zásahů svých stran do zpravodajství České televize.
Senátor ODS Jaroslav Kubera obvinil odpůrce normy z přetvářky. "Vy se těch médií bojíte, a proto kvákáte někteří z vás do těch médií, že si snížíte platy, že se zbavíte imunity, jenom proto že si někteří myslíte, že se někomu zalíbíte," obořil se.
Změna financování by vytvořila nový chaos, míní Dienstbier
"Systém poplatků sice není vůbec dokonalý, ale to, co se to navrhuje, by vlastně vytvořilo novou chaotickou situaci a nebezpečí ještě větších politických tlaků na veřejnoprávní média," míní někdejší novinář a nynější předseda senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier (za ČSSD). Proti změně se postavil také senátor TOP 09 Adolf Jílek, podle níž pouze zvyšuje zákonem stanovené výdaje státu bez posílení jeho příjmů.
Předloha senátora ODS Richarda Svobody měla podle aktuální podoby nahradit ČT a ČRo od roku 2012 příjem ze zrušených poplatků odpovídajícím příspěvkem ze státního rozpočtu v celkové výši 7,8 miliardy korun. Tato částka se mohla zvyšovat podle míry inflace. Výše poplatků je nyní stanovena zákonem, u rozhlasu je to 45 korun a u televize 135 korun měsíčně.
Svoboda uvedl, že jeho návrh měl za cíl zbavit domácnost s televizí či rádiem břemene 2160 korun ročně, přičemž na příjmu ČT a ČRo by se částí daně podílel každý odpovídajícím podílem. Obě veřejnoprávní média by podle senátora ušetřila náklady spojené s výběrem poplatků.
ČT a ČRo nynější systém poplatků hájí tím, že díky němu nejsou v přímém vlivu politických zájmů. Podle stanovisek veřejnoprávních médií jsou náklady na poplatky o 50 milionů korun nižší, než 300 milionů korun uváděných tvůrci návrhu. Podle ČT by se platba ze státního rozpočtu v přepočtu na občana prodražila na dvojnásobek proti současnému stavu. Podle ČRo by financování ze státního rozpočtu mohlo být považováno za nedovolenou státní podporu nebo narušení hospodářské soutěže. Navíc by na chod médií veřejné služby přispívali i ti, kteří jsou od placení poplatků osvobozeni.
