19. června 2012 9:00 Lidovky.cz > Byznys > Média

Spravedlnosti bylo učiněno zadost, psaly noviny o smrti parašutistů

Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942 | foto: archiv LN

PRAHA Protektorátní noviny přinesly zprávu o objevení skrýše parašutistů, kteří uskutečnili atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha až dva dny po jejich smrti. „Miliony českých mužů a žen, kteří milují svůj národ, přijaly s ulehčením zprávu, že spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ psaly v roce 1942 Lidové noviny pod naprostou kontrolou nacistických orgánů.

Stručnou zprávu o smrti atentátníků přinesly protektorátní noviny až 20. června, tedy až dva dny poté, co k události došlo. Česká tisková kancelář tehdy informovala o tom, že parašutisté byli zadrženi a při dopadení zastřeleni, což nebyla pravda, protože předtím, než mohli padnout do rukou nacistů, zvolili si odbojáři radši smrt vlastní rukou.

Co psaly LN o atentátu na Heydricha:

Stručný článek se tísnil na samém okraji titulní strany tehdejších Lidových novin, rozsáhlejší text vyšel na první straně až další den v neděli. A servilitou se rozhodně nešetřilo: „strašlivý zločin, jehož obětí se stal Zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich — muž, který měl tolik porozumění pro drobného českého člověka a za jehož působení zavládl klid v českých zemích — je objasněn a atentátníci díky Bohu byli ve čtvrtek dopadeni a zneškodněni.“

Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942

Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942 (klikněte pro zvětšení)

V podobném duchu článek pokračoval: „kolik českých lidi si oddechlo volněji včera ráno po přečteni stručné ranní zprávy, uveřejněné v denním tisku! Statisíce a miliony českých mužů a žen, kteří milují svůj národ, přijaly s ulehčením zprávu, že spravedlnosti bylo učiněno zadost.“

Po atentátu se ropoutal nevídaný teror

Atentát na Heydricha uskutečnili členové výsadkářské skupiny Anthropoid 27. května 1942. Heydrich sice útok přežil, ale o týden později podlehl infekci z utrpěných zranění.

Následkem úspěšně provedeného atentátu posílila pozice československé exilové vlády v Londýně. I díky němu západní mocnosti odstoupily od mnichovské smlouvy.

Nacisté ovšem v reakci na zabití Heydricha vyvolali na území protektorátu teror, který vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků.

Záhy po atentátu se skupina sedmi československých parašutistů ukryla v kryptě pražského pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici poblíž Karlova náměstí.

Pietní akt na památku sedmi parašutistů a účastníků atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha
Premiér Petr Nečas uctívá památku sedmi parašutistů a účastníků atentátu na Heydricha

Pietní akt na památku sedmi parašutistů a účastníků atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha

Tam se před pátráním skrývali přes tři týdny. Chvíli před tím, než se měli přesunout do bezpečí mimo hlavní město je ale zradil jeden z nich – Karel Čurda.

18. června krátce po čtvrté hodině raní pravoslavný chrám obklíčilo 800 německých vojáků. Po dlouhých bojích byli na místo přivoláni i čeští hasiči, kteří dostali rozkaz kryptu vytopit.

ČTĚTE TAKÉ:

Na kůru kostela zahynul na následky zranění Jan Kubiš. Adolf Opálka a Josef Bublík bojovali do té doby, než jim zbyl poslední náboj. Ten si nechali pro sebe stejně jako Jozef Gabčík, Josef Valšík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc, kteří bránili kryptu.

Lidové noviny v době okupace

Před německou okupací patřily Lidové noviny za list názorově spjatý s Pražským hradem. Tedy zejména s politikou T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. V roce 1939 se ale situace změnila. V celé zemi byla zavedena nejtužší cenzura, do tiskových podniků byla dosazena říšská správa.

Šéfredaktor Karel Z. Klíma musel v červnu 1941 na nátlak nacistů odejít. Jeho nástupcem se stal Leopold Zeman, který s Němci bez zábran kolaboroval. Klímu počátkem srpna 1942 zatklo gestapo a 23. srpna 1942 byl v Terezíně popraven.

Zatčeno bylo i mnoho dalších autorů Lidových novin. V září 1939 to byl Josef Čapek, který zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Ferdinand Peroutka byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Zatčen byl i Karel Poláček, jenž zahynul v lednu 1945 v táboře Gleiwitz.

mevMartin Nevyhoštěný