Středa 2. prosince 2020svátek má Blanka -5 °C oblačno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Byznys > Média

Otec nesměl být bohatší než Gott, říká syn Wichterleho

David Wichterle  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy David Wichterle | foto: MAFRA: David Neff

Jeden ze zakladatelů makromolekulární chemie u nás i ve světě, vědec a objevitel kontaktních čoček i silonu Otto Wichterle by před pár dny oslavil sté narozeniny. Jeho syn Kamil, rovněž chemik, o něm říká: „Otec měl originální, na pohled ztřeštěné nápady a lidi si ho za to vážili.“

Jak moc vás otec ovlivnil v tom, že jste se rozhodl také věnovat chemii?
Ovlivnil, ale kupodivu ještě víc za to může profesor matematiky, které jsem se původně chtěl věnovat. Na přednášce při matematické olympiádě nám sdělil profesor Jarník: „Jestli máte smysl pro řemeslo, vystudujte techniku. Matematiku si můžete dělat potom.“ Chvíli jsem koketoval s úmyslem jít na stavařinu, ale pak mi tata, jak jsme po moravsky otci říkali, sdělil, že u nich na škole začíná fungovat obor chemické inženýrství a je silně matematizované. Tak jsem to zkusil, užil jsem si i matematiky – a dneska, po letech strávených ve vědě a výzkumu, chemické inženýrství učím. 

Zhruba v té době, kdy jste začal studovat na vysoké škole, váš otec ze stavebnice Merkur sestrojil slavný „čočkostroj“ – aparaturu na odstředivé odlévání čoček… Měl jste hravého tatínka?
Měl, on se celý život učil a zároveň si hrál. Tu stavebnici nám koupil v roce 1946 k Vánocům. Tehdy jsme ještě bydleli ve Zlíně a tata měl v Praze jen podnájem. Přiznal se po letech, že když tu novou stavebnici v Praze koupil, zamknul se s ní v bytě a celou neděli si s ní hrál. Když jsme ji pod stromečkem rozbalili, tata nám její potenciál ukázal tím, že z ní postavil fungující kyvadlové hodiny i se dvěma nezávisle se točícími ručičkami a se závažím, které vyrobil z maminčiny paličky na maso. 

Byl tak manuálně zručný?
To se ani nedá popsat. Nejenže uměl pracovat s běžnými materiály, ale byl i vynikající sklář, každý chemik si tehdy upravoval laboratorní nádobí sám. Otec si například vyfoukal i dávkovací čerpadlo, které v kapkových množstvích čerpalo současně tři látky potřebné k výrobě čoček. Taky chodil do mechanické dílny a naučil se pracovat na soustruhu. Ale pak mu ani to nestačilo, tak si koupil soustruh, frézu i brusku a doma ve sklepě si zařídil dílnu. Říkal, že jediné, co je vzácné, je čas. Co mohl, vyrobil si okamžitě sám. 

V roce 1965 byla prodána licence na výrobu kontaktních čoček do USA. Proč se později československá komunistická vláda vzdala všech licenčních smluv, čímž se připravila o miliardu devizových dolarů?
Po bitvě je každý generálem. Když se tehdy uvažovalo o výrobě čoček u nás, přišlo se na to, že by to bylo ekonomicky nevýhodné. Samotné výrobní náklady byly sice mizivé, ale ty další, marketingové náklady na schválení a zdravotní testy, proškolení optiků a tak dál byly vysoké. V Americe pak došlo na spor mezi jednotlivými firmami, které čočky vyráběly, protože některé z nich se je snažily vyrábět pirátsky a prohlásily, že patenty jsou špatně nastavené. Otec to musel jet k federálnímu soudu obhájit. Proces se táhl dva roky a soudní náklady se šplhaly do neuvěřitelných částek. Při představě, že by firma, která od nás měla koupenou licenci, prohrála a Československo by muselo hradit obrovské soudní výlohy, se úřady ještě před koncem procesu raději rozhodly licenčních smluv za poměrně malý peníz vzdát. Byl by to příliš velký risk. 

Bylo to otci tehdy líto?
Samozřejmě že ano, ale on příliš nepoužíval zpětné zrcátko – v tomhle ohledu vůbec nebyl sentimentální. Měl už v hlavě další nápady. Navíc z toho stejně nic moc neměl. Dividendy, které mu z patentu čoček měly plynout, mu stejně neplatili, protože zjistili, že by měl víc peněz než Karel Gott. Dokonce kvůli tomu vymysleli nějaký retroaktivní zákon, podle kterého mu výši procent z patentů seškrtali. Původně tam totiž byl ještě dodatek, že za každý vydělávající patent náleží jeho majiteli 500 tisíc nezdaněných korun. A otec měl v té souvislosti patentů přes čtyřicet. 

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle magazínu Pátek.

Dále v čísle najdete:

  • O manželství, dětech a kriminálu. Velký rozhovor s disidentkou Danou Němcovou.
  • Porota Pátku LN: Vydrží nově zvolená sněmovna celé čtyři roky?
  • Poslední Perfect Day aneb čtyři české vzpomínky na Loua Reeda.
  • Dennis Rodman, Jena Claude van Damme a další… Proč se kamarádí s diktátory?
  • Fejeton Ivy Roze Skochové

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

Většina pacientů s covid-19 má mírný průběh nemoci. Ale co to znamená?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Při pravidelné aktualizaci počtu lidí nakažených covidem-19 ze všech stran slyšíme, že většina pacientů má mírný průběh...