Pondělí 1. června 2020svátek má Laura 21 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Média

Ptám se: kde je Česká soda?

Jan Kraus | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Kraus | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Moderátor Jan Kraus není jediný, kdo tvrdí, že veřejnoprávní Česká televize se musí do digitální éry změnit. Šéfové komerčních televizí, politici, filmoví i televizní režiséři, scénáristé a producenti teď vyzývají Českou televizi, aby s přicházející digitalizací vysílání změnila svůj vnitřní chod i nabídku obsahu.

Oproti analogové éře bude moci do éteru víc stanic. Podle šéfa soukromé zpravodajské televize Z1 Martina Mrnky tím komerční média zvládnou nabízet víc programů stejných jako v ČT. Také proto projevují zájem, slovy předsedy asociace digitálních nováčků a šéfa hudební stanice Óčko Jiřího Balvína, „uzobnout si z poměrně luxusního rozpočtu, k němuž se Česká televize dopracovala“.

Generální ředitel ČT Jiří Janeček je přitom přesvědčen, že nynější diskuse je zástupná pro přerozdělení výnosů z koncesionářských poplatků. „Nejde o nic jiného než o peníze,“ prohlásil na středečním semináři v Senátu. Od diváků má nyní veřejnoprávní instituce na sedm miliard korun ročně, zároveň už pátým rokem vyrovnaný rozpočet: „V roce 2003 stála televize před krachem, proto se o tom nediskutovalo. Nebylo co rozdělovat, co parcelovat, co dražit. Teď je.“

Novinář a pedagog Václav Moravec včera v podobné diskusi o Českém rozhlasu předestřel, proč snahy komerce sáhnout si na peníze veřejnoprávních médií sílí. Digitalizací se totiž trh zahustí a konkurence zvýší. Komerční mediální investice tak budou čím dál rizikovější, zatímco poplatky médiím veřejné služby, povinné ze zákona, zůstanou podle Moravce takřka jediným jistým peněžním tokem: „Televizní a rozhlasové poplatky budou tím nejstabilnějším prvkem, který bude v mediální sféře přítomen.“

Moderátor Jan Kraus, předseda Filmového a televizního svazu (FITES), ale namítá, že s nastupující vnější konkurencí musí růst i vnitřní konkurenceschopnost ČT: „Základ je princip soutěže na dodávání pořadů externími produkcemi.“

Podobně jako šéf mediální komise Senátu Jiří Oberfalzer z ODS chcete, aby ČT byla „nákupčím a vysílatelem pořadů, ne už tolik jejich výrobcem“. Kde začala snaha o takovou změnu?

Měla by to být sebezáchovná snaha České televize. Ta bude v jiném prostředí a její zájem by měl být obstát. Její poslání je výlučné, musí se tím tedy zaobírat víc než ostatní subjekty, které budou fungovat na ryze komerční bázi.

Souhlasíte, že se komerční subjekty začaly snažit o část peněz ČT taky proto, že televize teď ekonomicky dobře funguje?

Mohu mluvit jen za sebe, z hlediska FITES určitě ne. Prvním atributem televize veřejné služby je nezávislost, zejména ve zpravodajství a publicistice. Znám dobře komerční média i televizi veřejnou a vím, jaké jsou rozdíly. Trh nikdy nespěje k nezávislosti. Ruka trhu fackuje vždycky nějakým směrem. O to důležitější ČT je. A měla by mít i nezávislost finanční, tedy inflační doložku, aby se pořád nediskutovalo, co kdo sleduje za zájmy, jestli jde o pokus oloupež. Komerční televize určitě budou hledat způsoby, jak někde připravit ČT o peníze, třeba tím, že bude míň konkurenceschopná. Některé návrhy komerčních televizí směřují k tomu, že chtějí mít určité pole chráněné pro své vydělávání.

Koordinujete s komerční sférou návrhy, jak ČT změnit?

Ne. Diskutovali jsme o tom s členy FITES. Jde o to, aby tito lidé, kteří v této oblasti trhu pracují, cítili transparentnost a regulérnost. Je zcela transparentní, jestliže řeknu, že se nám zdá, že lidí, kteří modelují program ČT, by mělo být větší názorové spektrum, mělo by tam být víc reprezentantů různých vkusů.

Pokud budu ředitelem programu, i když budu mít řadu lidí kolem sebe, výsledek bude stejně ovlivněný mou mírou pravomocí. Já se na televizi skoro nepodívám, to je všechno mimo můj vkus. Ale pro můj vkus tam není nic. A já se ptám: kde je Česká soda? Kde je alternativní zábava? Kde jsou jiné formáty, které se dají hledat v obdobných televizích ve světě?

Proto kritizujete i přechod od tvůrčích skupin k redakčnímu systému, což podle vás vedlo právě k centralizaci pravomocí v ČT a byrokratizaci. Kde to začalo?

Vzniklo to proto, aby se uhlídaly finanční toky, to má svou logiku. Politici rozpoutali propagandu, že v televizi se krade, protože byl v problémech rozpočet. Ale s dovolením: když má firma problémy s rozpočtem, je to zodpovědnost těch, co vedou její finance. Nedá se říct, že firma bude vyrábět úplně jinak, a tím že se to vyřeší. Podstata redakčního systému taková je. Tvůrčí skupiny měly ten půvab, že když jste s námětem neobstál u jedné, mohl jste to zkusit u další. A v čele skupin byly respektované osobnosti oboru.

Dnes je to zúžené, v rámci hlídání finančních toků se snížil počet těch, kdo rozhodují, vše podléhá jejich vkusu. Dodavatelé, tvůrci, externí producenti by chtěli mít přehled o procesu výběru či vidět třeba i hrubé objemy, kolik co stojí. Nejde o to vyvolávat vášně, kdo kolik bere, ale aby bylo evidentní, jak produkt, který ČT vzala či realizuje, obstojí v konkurenci.

Vím, že mnoho tvůrců si myslí, že co oni chtějí, by televize měla nejen odvysílat, ale hlavně zaplatit. Myslím proto, že programovou radou by se televize velmi dobře chránila i proti tomuto aspektu. Mohla by pak odpovědět "chlapče, nám to neříkej, my úplnou zodpovědnost nemáme, jsou tam i lidi od vás, takhle rozhodli".

FITES, jak říkáte, navrhuje vytvořit širší programovou radu. Programová ředitelka ČT Kateřina Fričová se obává, že by v ní zasedali i lidé závislí na komerčních subjektech. Jak to vyřešit?

Samozřejmě se musí hlídat, aby tam někdo nechodil takzvaně vybírat a přitom nehlídal konkurenci záda. Ale tak se pojďme o tom bavit s ČT, jak najít způsob, jak garantovat zaprvé, že rozhodování deleguje do širší obce veřejnosti. Nemůžeme si nalhávat, že odborníci jsou vždycky ti, kdo jsou ve funkci. Druhá věc: zabraňme, aby tam někdo mohl udělat něco nekalého nebo byl v hrubém střetu zájmů. Třetí věc: na fungování ČT dohlíží Rada České televize jménem koncesionářů, a polovina lidí v radě je výrazně nekompetentní. Tak se nebudeme dojímat programovou radou, protože bychom museli říct, změňme i Radu ČT tak, jak ze zákona v původním úmyslu byla, tedy že si veřejnost hlídá televizi prostřednictvím respektovaných zástupců. A ne prostřednictvím odložených politických triček. Ne pro všechny to platí, ale pro některé ano.

Kdo by ve vámi navrhované programové radě zasedal? Mluvil jste o zástupcích profesních organizací…

… a z Rady ČT třeba také. Naše představa nemusí být konkrétní, protože vycházíme z předpokladu, že širší spektrum jakýchkoli osobností přinese větší šanci na širší názorové spektrum. Také by tam měli být mladí lidé, s úplně jiným generačním vnímáním. Pokud se tam nedostane člověk, který vyloženě lobbuje za konkrétní ekonomický zájem, bylo by to ku prospěchu. Jen se musí ohlídat, aby to nezneužila politická reprezentace nebo aby se tam neodehrávaly zákulisní machinace s dopadem na rozhodování. Proto by doba výměny, cyklace měla být krátká. Samoregulace, normální pro rozvinutou společnost, spočívá v tom, že letos posuzuješ ty mě, ale za rok budu já tebe. Bývá to i nejlepší ochrana před pokusy manévrovat nepoctivě.

Jak dlouhý by měli mít programoví radní mandát?

Rok, dva.

Kdo by je měl vybírat?

Jako kandidáty by je měla nominovat společnost prostřednictvím spolků a sdružení. A z nominovaných ať si případně vybere televize, koho by tam chtěla nebo nechtěla. Jedna z otázek, která už dnes je na stole, je, proč bez ohledu na tento návrh, nevede ČT diskusi o své budoucnosti už teď, co jí v tom brání?

Je to stejná otázka, jako proč není Česká soda, proč není Na hraně, ale taky proč k radaru nebylo jedinkrát na druhém programu dvě hodiny diskuse. S mapou a s generálem, s politiky. Já to nechápu.

Čím to podle vás je?

Určitá povinná loajalita k instituci, pro niž pracuju, mi nedovolí, abych to popisoval dopodrobna. Obecně vzato, obávám se, že ČT je výrobou jako takovou zaměstnaná hodně sama sebou. Už jen aparát tolika zaměstnanců nese při vší zodpovědnosti ohromnou zátěž veškeré energie na běh instituce. Když na to přijde, televize nemusí mít tu nešťastnou budovu. A technologické trendy? Střižny kdysi byly privilegiem, dnes ji na profi úrovni koupíte za osmdesát tisíc. Na druhou stranu bych nezpochybňoval, že hodnotu mají ateliéry. Tak je televize může pronajímat producentům a bude to mít jako zdroj příjmů.

Ale neříkám recept. Říkám, že by se o tom mělo začít mluvit. A považoval bych za nešťastné, kdyby to Česká televize nechtěla dělala, protože jde o její osud.

Snahu diskutovat necítíte?

Začátek (středečního semináře o roli televize veřejné služby v digitální éře, který se odehrál v Senátu a na němž vystoupil i šéf ČT Janeček či programová ředitelka Fričová - pozn. red.) mně přišel symptomatický pro každou českou diskusi nebo televizi. Ti, s kterými chcete diskutovat, ale kdo zastupují stranu, která rozhoduje a platí, jsou hned dotčení, že jim do toho zase chcete mluvit, anebo mají pocit, že je chcete okrádat nebo vyhodit z funkcí. Ne, nic takového. A já ten zájem už nemám vůbec, ani z hlediska FITES.

Myslím, že nikdo nevíme, co bude. Můj osobní odhad je, že jsem ve fázi pevné telefonní linky před nástupem mobilů. Na druhou stranu, čím víc se tím Česká televize bude zabývat, tim víc na tom může případně vydělat. A myslím, že ona televize a rozhlas veřejné služby musejí být zachovány proto, že jsou jediný mediální instrument, kde se dá dosáhnout určité míry nezávislosti a také se od nich musí požadovat, proto mají svůj význam. Ale není možné, že si bude určovat sama, jak se bude rozvíjet. Musí reflektovat i podněty lidí, kteří s ní pracují.

Ředitelka programu Fričová ovšem upozorňuje, že pokud by se pořady braly ve velkém zvenčí, televize by přišla o dramaturgickou kontrolu.

Dnes máte na pořadu dramaturga České televize, který někdy ani není její zaměstnanec. Má na starosti třeba deset pořadů. Ale on vám řekne: já za to nemůžu, já ten pořad dostal. Ne. Dramaturg je pro mě zbytek cenzorského systému z komunismu. Byl bych větším zastáncem producentů pořadů. Spolupracuje s autorem už na látce, má stejný zájem na úspěchu pořadu, protože je za něj i vůči televizi odpovědný od začátku do konce. Dnes vám dramaturg poradí, nařídí, ovlivní, ale bez odpovědnosti. To nejde.

Premium

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Krize ho přišla na miliony. „Teď musíme hlavně bojovat a přežít.“ Vláda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

Premium

Fotbalový bohém Fenin: Jsem jájínek, ale ne troska

Martin Fenin | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Slýchává, jak promarnil svůj talent, on naopak namítá, že toho prožil tolik, co za třicet životů. Bohém Martin Fenin se...

Premium

Bojíte se do MHD? Poradíme, jak vybrat auto za jeden plat

Peugeot 206 a Renault Clio | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pandemie koronaviru zvýšila zájem o nejlevnější auta, která představují bezpečnou alternativu k jízdě v MHD. Porovnali...