LN: Jak dlouhá je historie vzniku Babičky na inzerát a jak se vlastně dostala do Souboje?
Babičku jsem původně přinesla do ČT před deseti lety jako film, pak před třemi lety jako seriál do dětské redakce (to už jsme na něm zapracovaly s režisérkou Zuzanou Zemanovou), ale nikdo o ni neměl zájem, takže jsem ji tradičně strčila do šuplíku. Před rokem a půl mě oslovili producenti z Eallin CZ, jestli bych se nechtěla zúčastnit Souboje seriálů, takže jsem ji zase ze šuplíku vytáhla. Je to vlastně jejich zásluha, já sama bych už se asi nepokoušela ji prosadit. Za těch deset let mi došly síly. Ale pořád si myslím, že to je silný a dobrý námět, proto přežil i některé úředníky v ČT.
LN: Kolik dílů či sezón by bylo pro tenhle seriál optimální?
Tak, jak ho teď nosím v hlavě, je to klasická třináctka.
SOUBOJ SERIÁLŮ:Vyberte nejlepší seriál všech dob! |
LN: Koho vidíte jako hlavní "voličskou základnu" Babičky na inzerát?
Kamarády a příbuzné. Doufám, že jich máme hodně!
LN: V čem je podle vás vaše nejsilnější zbraň pro finálový souboj?
Babička je opravdu seriál pro celou rodinu. Rodinné filmy a seriály mají v Čechách úspěšnou tradici, diváci je mají rádi. Bohužel je to spíš záležitost minulosti, v současnosti nejsou žádné, tak bychom se rádi stali pokračovateli. Je to velmi těžká disciplína – zaujmout malé děti, velké děti i dospělé. Většina kritiků o našem pilotním dílu sice píše jako o sázce na jistotu, ale ať si někdo zkusí napsat 13 dílů jistoty! Je to podobné jako s komediemi, dobře se kritizují, těžko píšou. A my jsme si navíc úkol ztížili tím, že seriálová babička má velmi rozporuplnou minulost. Při psaní je to balanc na ostří nože, hra s každým dialogem, slovem. Jistotu jsem při psaní zatím necítila vůbec žádnou.
Lucie Konečná Scenáristka Lucie Konečná (na snímku z pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím) Na pražské FAMU absolvovala obor scenáristika a dramaturgie. Napsala scénáře k televizním filmům Nekonečná neděle (2003), Ruth to vidí jinak (2004) nebo Kolotoč (2007), stála u zrodu úspěšného seriálu televize Nova Ordinace v růžové zahradě. Spolu s Pavlem Andělem psala scénáře k zábavnému a hudebnímu pořadu Noc s Andělem. V roce 2009 napsala otevřený dopis České televizi, v němž si stěžuje si v něm na absolutismus, který ve veřejnoprávní televizi panuje. |
LN: Je to rodinný seriál, ale některé momenty tam jsou poměrně odvážné. Bylo hodně debat třeba okolo scén, kdy Vilém okukuje o pár generací starší chůvu?
Nebylo. V tom naprosto věřím režisérce, která podobné věci umí natočit s citem a vkusem. Proto jsem si ji taky pro tento seriál vybrala. Zuzana umí báječně režírovat dětské herce i choulostivé situace s nimi. Co se týče odvážných momentů – bude jich víc. Doufám, že nás cenzura nespolkne, když už jsme došli až do finále.
LN: Bez ohledu na výsledek finále - šla byste s nějakým dalším projektem do podobného souboje? Bylo to přínosné?
Přínosné to je určitě. Došlo mi, že scenárista patří k počítači a nikam jinam, takže by neměl sám osaměle chodit po televizích a nabízet své projekty a nápady, které mu díky tomu časem stejně někdo neviditelný ukradne. Měl by se obracet rovnou na konkrétního producenta nebo on na něj. To, co funguje běžně v zahraničí, nefunguje vůbec u nás. Není vytvořen pořádný systém. Když si jen vzpomenu, kolikrát jsem byla v roli prosebníka (a stejně mi to bylo houby platné), pak jít s kůží na trh jako v případě Souboje seriálů je čestné, žádná podpásovka. Akorát že nemám ty večerní róby, protože píšu většinu času v pyžamu a lyžařských podkolenkách.
LN: Toto je možná otázka spíš na režisérku, ale nebojíte se třeba, že vám i kvůli zdržení se Soubojem od natočení pilotu vyrostou dětští herci, než případně stihnete dotočit zbytek seriálu?
Napsání a natočení seriálu by měla být rychlovka. Do roka a do dne. Takže nebojím.
LN: Má váš tým pro finále připravený nějaký tajný trumf, kterým by mohl nerozhodné diváky přesvědčit?
Vůbec mě nenapadlo, že máme mít nějaký trumf. Díky za radu. Něco vymyslíme!
