Úterý 29. září 2020svátek má Michal 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Média

Šéfredaktor Fiala: Budeme pokračovat

Literární noviny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Literární noviny. | foto: Reprofoto

PRAHA "Spor trochu urychlí úvahy, jak časopis změnit, protože předtím jsme brali dost ohledy, aby přece jen jistá míra kontinuity byla zachována," předpokládá čerstvý šéfredaktor Literárních novin Zbyněk Fiala v situaci, která vznikla protestem většiny redakce proti němu a novému vydavateli Miroslavu Pavlovi.

Redaktorům a spolupracovníkům Literárních novin vadí minulost vydavatele Miroslava Pavla i vaše, také ve vašem případě argumentují údaji z archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra, podle nichž jste měl být spolupracovníkem StB. Je to pravdivý údaj, nebo se má věc jinak?

Je to jinak. Proběhl soud s ministerstvem vnitra, kde byl vynesený rozsudek 21. dubna, že to je neprávem. Ale není ještě v právní moci.

Údaj, že jste byl členem KSČ, je pravdivý?

Ten je pravdivý.

Redaktor Patrik Eichler mluvil rovněž o výhradách redakce vůči vaší osobě, které se týkaly toho, že jste letos předložil dvě koncepce a posléze ani jednu z nich nedodržoval. Je to tak?

To nebyly koncepce, které bych měl realizovat já, to měli realizovat oni. Tam se ukázal být kámen úrazu, protože vzhledem k nedostatku prostředků si zvykli pracovat metodou, která nebyla kompatibilní s běžným chodem normální redakce. Nevyčítám jim to, pracovali tak několik let, udržovali časopis v chodu, nicméně naším cílem bylo časopis změnit, ne zakonzervovat. O tom se tam vedl spor. Část kolektivu kolem Jakuba Patočky byla přesvědčena, že by se to mělo zachovat, jak to bylo – oni tomu říkají kontinutita -, a dokonce Patočka, aniž by se s námi na tom domluvil, tak když se loučil, bez varování dal do novin text, že on odchází, ale že se nic nezmění. Nic takového nebyla pravda. Změnit se to mělo, a docela zásadně. Tak vznikl konflikt, s některými více, s jinými méně, s některými vůbec, někteří byli velice inspirativní a byl jsem rád, že je mám.

Podle sdělení pana Eichlera jste si už přivedl několik nových spolupracovníků. Zaujalo mě tam jméno Pavla Taněva, donedávna vedoucího vydání Reflexu, či publicisty Josefa Brože. A také jste si prý přivedl redaktora Aleše Blumu, k jehož minulosti za bývalého režimu mají protestující redaktoři tytéž výhrady jako k vám.

To mají... Já jsem k tomu přistoupil celkem pragmaticky. Tím, že sám jsem se dostal do této mlýnice a musel jsem se sám hájit u soudu, což mě připadalo jako naprosto nechutné a řekl bych v rozporu s dobrými mravy - i když jsem se pak do toho pustil a dotáhl to do konce -, rozhodl jsem se, že takovou dobu od převratu si na toto hrát nebudu. Zvlášť když někteří (co na minulost upozorňují – pozn. red.) mají štěstí, že se narodili později, mnohé si dovedu představit jako členy leninského svazu mládeže, kdyby dostali tu možnost... Na toto jsem prostě nepřistoupil.

Navíc si vzpomínám, neboť už jsem starý člověk, jak kdysi Čuba budoval Slušovice jako vynikající podnik tím, že zásadně bral lidi, kteří všude jinde z kádrových důvodů nesměli. A tím vlastně využil niku, která byla v tvůrčím potenciálu, která by jinak zůstala nevyužitá.

Ale já ty lidi nekádroval, neptal jsem se na to a ptát se na to nebudu. Jestli je toto slabina mého přístupu, tak dobře, já se k ní hlásím, ale to je určitá manažerská úvaha, která se mi zdá být naprosto... Dívám se na to, co ti lidé píšou, co dělají, jak jsou přínosní pro redakci a jestli má smysl to, co dělají.

My tu máme poskytovat nějakou veřejnou službu. Když bude dobrá, budu rád. Když tu budou nevímjací světci a nebudou schopni tu službu poskytnout, co je nám to platné.

Protestující mluví o tom, že prakticky hotovou situací je odchod patnácti lidí ze zhruba dvaceti, kteří jsou v tiráži. Je to tak?

Literární noviny jsou postaveny na externistech, takže pochopitelně jejich okruh je obrovský, ta proporce by byla mnohem nižší. Druhá věc je, že takovéto situace se stávaly v Literárkách i v minulosti, a noviny vydržely. Koneckonců když Jakub Patočka nastupoval, odehrálo se něco podobného, také mu vyčítali, že noviny nevede. To jsou argumenty, které se občas objeví.

Spíš mě zajímá aktuální situace, s kterou se teď musíte vyrovnat vy.

Budeme pokračovat, samozřejmě, budeme dál připravovat, získáme jiné spolupracovníky a jiné redaktory.

Můžete mluvit o konkrétních jménech?

V tuto chvíli nechci dělat žádná zásadní prohlášení, protože s těmi lidmi musím a budu mluvit. Je potřeba si ujasnit, jak by se vzájemně doplňovali a podobně. Ale zcela určitě budeme pokračovat, to je situace, která se běžně řeší.

Není to tak, že by bylo vydání dalšího čísla ohroženo momentálním sporem?

To ne, nebylo ohroženo číslo, které teď vyšlo, tak nebude ohroženo ani to další. Navíc to trochu urychlí úvahy, jak časopis změnit, protože předtím jsme brali dost ohledy na to, aby přece jen jistá míra kontinuity byla zachována, teď možná budeme radikálnější v úvahách, jak přeskupovat rubriky, protože nebudeme vázáni povinnostmi k některým autorům.

Pan Eichler mi říkal, že on osobně měl problém, že jako jeden z redaktorů se od vás jako od šéfredaktora v poslední době nedozvídal redakční plány či co on konkrétně sám má dělat.

To se dá otočit i tak, že řada lidí si zvykla chodit do redakce jednou týdně na poradu a pak už se tu neukázala. Samozřejmě když se v průběhu týdne něco stane, je potřeba na to reagovat. Já jsem spíš postupoval tak, jak jsem byl zvyklý v běžné profesionální redakční práci, že se noviny do posledního okamžiku přizpůsobují vývoji událostí, a to některé lidi, kteří toto nezažili, překvapilo.

Ale jistě by si na to zvykli, kdyby na to bylo víc času. Mrzí mě, že nastala taková situace. Samozřejmě že to novinám (teď) nepomůže, ale dlouhodobě ano - bude se stabilizovat situace, ve které budou vycházet.

Co se týče politické linie, spekulovalo se, že Literární noviny by mohly být oním levicově liberálním titulem, o němž mluvili představitelé sociální demokracie. Dříve, za šéfredaktora Patočky, bychom v nich našli výrazné rysy politiky Zelených. Jak byste je vymezil teď, z hlediska ne stranického, ale myšlenkového?

Nechceme opustit onu environmentální část, dokonce ji chceme posílit, ale chceme ustoupit z proklamativní polohy, to znamená když se o věcech mluví jen v oblasti prohlášení či programových záměrů, a přiblížit se k lidem, kteří něco realizují, jsou tvůrci nějakého řešení. Máme pocit, že bychom měli předkládat inspiraci a řešení.

Pokud jde o sociální složku, občanskou, toto by měly být velmi silné stránky, předpokládáme, že okruh čtenářů, které jsme měli a které chceme získat, se bude orientovat na tato témata.

A pochopitelně musí tam být stále velice silná literatura a kultura, hlavně proto, že nejsilnější složkou Literárek byla schopnost získavat intelektuály, aby se vyjadřovali ke společenským věcem, byli mluvčími společnosti. Tuto tribunu jim chceme zachovat. To byl hlavní důvod, proč jsem se do toho pustil - aby nezanikla.

Jak je daleko plán vytvořit společný televizní pořad s Regionální televizní agenturou mediálního podnikatele Jaroslava Berky, jehož jiná firma poskytla nedávno Literárním novinám střednědobou půjčku pět milionů korun?

Vzhledem k nové konstelaci to teď budeme projednávat, myslím, že pro to bude daleko víc příležitostí a že od těchto záměrů neustoupíme. Jak rychle to bude pokračovat, vám ale v tuto chvíli neřeknu, protože teď probíhá proces, kdy se utváří nové orgány společnosti Litmedia (vydavatelská společnost, v níž většinu drží Miroslav Pavel, zbytek pak předchozí vydavatel, sdružení Právo, informace a solidarita - pozn. red.) a ty to potom musejí probrat.

A jaká je základní vize koexistence s regionálními deníky vydavatelské společnosti Vltava-Labe-Press, v níž je Miroslav Pavel generálním ředitelem a předsedou představenstva? Je tam plánována synergie?

S tím jsme nepočítali. I když máme společnou orientaci - a to možná také mohlo přitáhnout pana Pavla k tomuto projektu -, že se chceme hodně zabývat regiony, být decentralizovaní, potlačit metropolitní složku, která tu dominovala, orientovat se hodně na intelektuály, kteří jsou mimo Prahu, a také se vypravit za těmi lidmi. To je prvek, který je společný s Vltava-Labe-Press, ale jinak spojitost tady není vůbec žádná. Vyjma té, že hodně lidí, kteří dnes pracují ve Vltava-Labe-Press, kdysi pracovalo v Mladé frontě, a jsou to mí staří známí a kolegové.

Že by tedy Literárky měly třeba zaváděcí kampaň, kdy by byly vkládany do regionálních Deníků, aby se dostali k lidem v krajích, o tom se vůbec neuvažuje?

To je zajímavý nápad, s kterým jste teď přišel, a rozhodně ho budu tlumočit. Díky za něj.

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...