Jako rodina z typického příkladu: manžel vlastní rodinný dům, pronajímá jej své ženě na mateřské dovolené se dvěma dětmi. Sám si trvalý pobyt nahlásil na jinou adresu. Manželka nevydělává, stará se o děti. Manžel jí vyčíslil jen čistý nájem bez dalších nákladů na bydlení na pět tisíc korun. Žena tak dosáhla na příspěvek na bydlení ve výši osmi tisíc korun měsíčně. Nejde o žádnou výjimku, jak vyplývá ze zkušeností úředníků. O dávku neváhají žádat ani studenti, kteří nechtějí bydlet se svými rodiči, ale na vlastní bydlení si ještě nevydělají.
Češi se totiž naučili zneužívat příspěvky na bydlení. Dokazuje to rychlý nárůst jejich počtu i objem vyplácených peněz. Jen loni počet vyplacených dávek vzrostl proti roku 2012 o pětinu, letos se zatím zvedl o 16 procent. Raketově roste celková suma, kterou státní kasa vyplatila. Loni se vyšplhala k sedmi a půl miliardy korun, což je o třicet procent více než o rok dřív.
Jaké jsou finty žadatelů o příspěvek na bydlení? A proč je úředníci neodhalí? Více v LN
