31. března 2011 10:13, aktualizováno  13:31 Lidovky.cz > Byznys > Média

Soud zrušil 'špehovací' zákon. Ukládat data je protiústavní

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Mobilní telefon | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mobilní telefon | foto: Shutterstock

BRNO Ústavní soud (ÚS) zrušil "špehovací" zákon. Podle něj museli operátoři a poskytovatelé internetu ukládat veškeré informace o telefonních hovorech, sms, číslech, e-mailech či prohlížených internetových stránkách. Podle soudu je právní ochrana protiústavní.

Ústavní soud zrušil spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku a dal za pravdu kritikům, kteří tvrdili, že zákon nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v něm mantinely pro využívání nashromážděných informací.

Jeden z kritiků normy Marek Benda (ODS) označil nález na zdravou výtku zákonodárcům i Evropské unii, která podle něj dala ke shromažďování údajů podnět. "Hlavní problém je, že se uchovává strašně moc dat, aniž bychom věděli, k čemu je to vlastně potřeba (...). To není možné. Můžu buď na zločince uchovávat hodně dat, nebo na každého s jeho vědomím málo dat," uvedl Benda.

Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb (takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci).

Na vyžádání je pak předávali policii a zpravodajským službám. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat.

Jen v loňském roce museli operátoři odevzdat policii provozní data v 87.000 případech. Jejich počet přitom rok od roku rostl zhruba o 10.000. "Je to dobrá zpráva pro zákazníky. Pro operátory je to podstatná věc, a proto budeme nález Ústavního soudu komentovat až po jeho důkladném prostudování," uvedl mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický. Podle Martina Žabky z O2 zákazníci nebudou mít pocit, že je jejich operátor sleduje na každém kroku.

"Společnost ušetří finanční prostředky, čas, ale i místo v datovém poli. Zákon budeme respektovat v souladu s budoucími změnami," dodal.

Porušování základních práv
Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Povinnost uchovávání údajů se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však lze vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval.

Nespokojení poslanci tvrdili, že zákonná úprava porušovala základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství. Konkrétně poslanci napadli dva odstavce zákona o elektronických komunikacích a celou prováděcí vyhlášku o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání.

Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.

Čtěte také

Zákon měl původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech. Uchovávání dat čelilo také kritice internetové komunity.

ČTK
  • 6Diskuse

Najdete na Lidovky.cz