A co za tím bylo? Někdo zkrátka Bróďu viděl s jinou ženou a neváhal to sdělit jeho manželce. Ta však, patrně i proto, že byly Vánoce, zachovala důstojnost. Nejprve dala Vlastimilovi krůtu a poté kufry za dveře.
Blesk si všímá jiného nebožtíka - Václava Kočky, který byl zastřelen na křtu knížky Jiřího Paroubka. Dva roky po smrti se Kočka dočkal své sochy v životní velikosti, která nyní zdobí jeho hrob. "Až bude Praha myslet na můj pomník, nechť je z bílého mramoru. V bílém budu nejlépe čelit holubům," vzkázal kdysi hlavnímu městu Jára Cimrman. Zda si podobnou sochu přál i Václav Kočka, Blesk nepíše, ale tak jako tak je jeho socha vyrobena stylově podle Cimrmanova přání. A to prosím včetně detailů - tkaniček od bot či vyhrnutého rukávu.
Ale dost bylo nebožtíků. Musím ocenit, že se bulvárním novinám překvapivě daří rozvíjet češtinu. Například slovo pornosnacha bych si nechal patentovat na úřadě. Bez legrace. On se ostatně asi nesměje ani herec Jan Štastný, jehož syn si vzal pornohvězdu a tím z ní udělal pornosnachu. No a z herce Šťastného je pornotchán.
Jinak je ovšem čtení bulvárních novin vhodné pro znalce - tedy pro ty, kteří se v dané problematice vyznají. Co si má například představit neobeznámený člověk pod titulkem "Zulfizar, exmanželka talentovaného pěvce Zázrivého poprvé promluvila." To já raději nechám znalcům.
