Česko dostalo loni výstrahu od Evropské komise, aby napravilo mizernou kvalitu ovzduší u dvou částic, jež jsou přes limit. Vedle oxidu uhličitého je to ještě polétavý mikroprach. „Hlavní příčinou je u něj lokální vytápění uhlím, ve městech rovněž doprava,“ sdělil LN Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí. Problém už se táhne i do Ústí, Ostravy, Zlína či Olomouce.
Policie začne lovit nebezpečné výfuky. Nový přístroj rozpozná chybějící filtr pevných částic |
Země má čas do příštího roku, aby dala věci do pořádku. Jinak hrozí, že ji Komise pošle k soudu jako jiné státy. Poláci s Bulhary si již vyslechli verdikt o pokutě. Česku hrozí minimálně 45 milionů korun plus penále z prodlení. Všechna velká města, jimiž ve zvýšené míře proudí auta, proto hledají řešení, za spolupráce a podpory resortů životního prostředí s dopravou.
„Praha si nemůže dovolit strčit hlavu do písku. Emise snížit musíme, špatný vzduch tu dýcháme všichni,“ řekl LN náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. Vyhnat čadící výfuky by chtěl za pomoci mýta. Metropole zrovna připravuje studii proveditelnosti na jeho zavedení. Má říci, jak přesně by se poplatek vybíral.
Zákaz pro velká auta
Ostrava na to jde jinudy. Na severu Moravy pracují na nápadu trvalého zákazu vozidel nad šest tun na území celého města. „Projekt je na počátku. O zavedení se rozhodne během dvou let,“ řekla Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora pro životní prostředí. Snižovat emise se česká města snaží též podporou elektromobility či ekologické veřejné dopravy.
Ostrava původně přemýšlela, že by se znečištěným vzduchem bojovala snížením maximální rychlosti vozidel na páteřních komunikacích. Na dálnici D1 po celé délce území města by byla zredukována na 80 km/h, na silnicích uvnitř, kde je běžně povolena vyšší rychlost, pak na 50 km/h.
Opatření, které by platilo za smogové situace, by ale očekávaný pokles imisních koncentrací podle zpracované analýzy nepřineslo, ba naopak.
„Rozptylový model ukázal, že pro škodlivinu NO2 (oxid dusičitý – pozn. red.) by snížení rychlosti přineslo na celé ploše města navýšení imisní zátěže vyvolané dopravou zhruba o 4,2 procenta, pro škodlivinu PM10 (jemné prachové částice – pozn. red.) přibližně o 0,8 procenta,“ odůvodnila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Zabíjí lidi špinavý vzduch, nebo se kvůli němu vraždí sami? Podle výzkumů má ovzduší vliv na kriminalitu |
Brno se nevzdává zavedení nízkoemisních zón, které omezují přístup autům na základě výše jejich emisí. Pro takový krok by ale musely podle studie proveditelnosti, již si nechal magistrát vyhotovit, být splněny dvě podmínky.
„Musejí být dokončeny zbývající části velkého městského okruhu, který by tvořil objízdnou trasu pro vozidla nesplňující podmínky pro vjezd do nízkoemisní zóny. Také musí být vyřešen deficit parkovacích stání vně nízkoemisní zóny, aby řidiči, jejichž vozidla nebudou splňovat podmínky pro vjezd, měli kde svá vozidla odstavit,“ sdělil LN mluvčí města Filip Poňuchálek se slovy, že celkem by muselo Brno nově vybudovat až 8400 parkovacích míst.
Emise jako od všech nákladních aut. Ovzduší v Česku nejvíc znečišťuje elektrárna Počerady |
Nízkoemisní zóny lze nyní najít ve více než dvou stovkách evropských měst (zatím v žádném českém), například ve Stockholmu, Oslu, Berlíně či Mnichově. Jejich počet přitom neustále roste. Znečištěný vzduch má totiž podle vědců vliv na úmrtí sedmi milionů lidé ročně.
Užitečností těchto zón se v minulosti zabývala rovněž Plzeň. Její vedení ovšem dospělo k závěru, že přínosy by byly „velmi malé, takřka neměřitelné“, a tak na ně nepřistoupila.
S hustou dopravou a s tím spojenou značnou emisní zátěží se potýkají i obyvatelé Českých Budějovic. Jihočeské sídlo je pro motoristy nejen cílovou destinací, ale kvůli své poloze a absenci obchvatů taktéž tranzitním městem.
Budějovická třicítka
Tamní dopravní podnik již v minulých dvou letech razantně obměnil vozový park MHD, když pořídil 24 autobusů na stlačený zemní plyn CNG, jedenáct kloubových trolejbusů a stejný počet elektrobusů. V budoucnu by České Budějovice rovněž rády zklidnily dopravu v historickém jádru. Jednou ze zamýšlených variant je snížení rychlosti na 30 km/h.
K takovému řešení se již před lety odhodlal Brusel. Od roku 2021 by se navíc rychlostní limit 30 km/h měl z centra rozrůst na celé území belgického hlavního města. Regionální vláda si od toho slibuje právě snížení znečištění ovzduší a také zvýšení bezpečnosti v ulicích. Do roku 2030 by metropole zároveň chtěla zakázat dieselová auta a o pět let později umožňovat vjezd do Bruselu jen autům, která nemají spalovací motor.
Popílek z výfuků v českých městech.
Touto cestou se ale jiná česká města nechystají vydat. „V mnoha místech máme problém s kontrolou dodržování rychlosti 50 km/h a plošné zavádění 30 km/h by vedlo akorát k jejímu plošnému porušování,“ odůvodnil Jiří Šolc, náměstek primátora Liberce pro technickou správu města. „Mám za to, že snížení rychlosti na 30 km/h k nižším emisím nepovede, možná naopak – auta pojedou na nižší rychlostní stupně a spotřeba pohonných hmot může být vyšší,“ dodal.
Za největší díl emisí v individuální automobilové dopravě jsou zodpovědné dieselové automobily. Při spalování nafty totiž vznikají rakovinotvorné látky, které mají zachytávat filtry pevných částic. Nezanedbatelné množství vozidel je ale má poškozené či úplně vymontované.
Motoristé s takovými auty postihu přitom dlouho unikali, neboť kontrola byla složitá. Policie musela řidiče poslat na nejbližší stanici technické kontroly nebo měření emisí, a to navíc jen do vzdálenosti osmi kilometrů.
Ministerstvo dopravy ale nedávno nakoupilo přístroj, který umí nefunkční nebo chybějící filtr zjistit při běžné kontrole.
Stát mimo jiné finančně podporuje alternativní dopravu. Aktuálně je v Česku kolem čtyř stovek dobíjecích bodů pro elektromobily. Národní akční plán čisté mobility počítá s tím, že v roce 2020 jich bude 1300.
