„Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila vloni ve své závěrečné zprávě. Současně potvrzují význam řady opatření, jejichž realizaci jsme zahájili bezprostředně po mimořádné události,“ uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Události loňského července odstartoval pád fázového vodiče na vedení V411 propojujícím rozvodny Výškov a Hradec v Ústeckém kraji, k němuž došlo v 11.51:08. Příčinou byla mechanická porucha na jednom z vodičů, konkrétně fyzické přerušení v tahové spojce lana. ČEPS uvádí, že za posledních dvacet let eviduje pouze čtyři případy tohoto typu poruchy.
Za necelé dvě minuty poté však následoval výpadek zdrojů o celkovém výkonu kolem 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Mezi nepříznivé okolnosti, které průběh mimořádné události ovlivnily, patří také na letní poměry vysoké zatížení a skutečnost, že k poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby daného dne, píše se ve zprávě ČEPS.
Podle předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka by však žádná z událostí sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy. Problém byl podle něj v jejich souběhu. „Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ komentoval výsledky vyšetřování.
„Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů,“ dodal.
Pár minut na řešení
Po výpadku vedení V411 a následujícím snížení činného výkonu a výpadku výroby měli dispečeři pouze necelých sedm minut na přípravu řešení bezprecedentní síťové situace. Po získání všech relevantních informací jim zůstalo jen několik desítek vteřin na samotnou reakci, uvedl ČEPS. Série událostí vedla k přetížení linky V208 a dispečeři se rozhodli pro její odpojení. Po odpojení vedení V208 nastaly výpadky i dalších prvků soustavy. Vznikl energetický ostrov, který již nebyl schopen provozu.
„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětlil člen představenstva ČEPS Pavel Šolc zodpovědný mimo jiné za oblast dispečerského řízení. Jak dodal, rozhodovali zkušení zaměstnanci, všichni dispečeři z daného týmu pracují na dispečinku ČEPS deset a více let.
Bezpečnost je priorita
Expertní panel ENTSO-E vydal doporučení zaměřená na řízení provozu, kvalitu dat a modelů, podporu rozhodování dispečerů, krizovou připravenost i další rozvoj technické infrastruktury. Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti při plánování a přípravě provozu, rozšíření využívání tzv. redispečinků a dalších preventivních opatření, mimořádné kontroly vybraných vedení přenosové soustavy, zavedení dodatečné diagnostiky po havarijních opravách, revize nastavení ochran vybraných zdrojů, rozšíření společných výcviků dispečerů, distributorů a výrobců elektřiny nebo posílení krizové komunikace a informačních systémů.
ČEPS uvedl, že na řadu oblastí se zaměřil už v minulých měsících. „Bezpečnost provozu přenosové soustavy je naší nejvyšší prioritou. Závěry Expert Panelu se budeme společně s partnery dále detailně zabývat a využijeme je při dalším rozvoji našich postupů, nástrojů i infrastruktury,“ doplnil Vnouček.
Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera systém fungoval správně a na vzniklý stav také navázala rychlá a správně provedená obnova sítě. „Na nepravděpodobnou souhru negativních okolností a následných výpadků nemůže být žádný sytém 100procentně připraven. Vždy přitom platí, že máme co zlepšovat, především v oblasti integrace nových kolísavě vyrábějících zdrojů do soustavy a jejich technické připravenosti na nestandardní provozní stavy,“ konstatuje Macenauer.
Ke zkoumanému výpadku by však podle něj nedošlo, kdyby elektrizační soustava nebyla oslabena překotným a vlnovitě se objevujícím vytěsňováním velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě. „Pokud je přerod soustavy v méně emisní a udržitelnou diktován pouze politickými plány, k podobným výpadkům nutně musí docházet,“ upozorňuje Macenauer.
Doporučené změny v zájmu posílení soustavy
Také Energetický regulační úřad představil v pátek závěrečnou zprávu k vyhodnocení loňského červencového výpadku elektřiny, kterou vypracovali domácí odborníci. Pracovní skupina postupovala souběžně s vyšetřováním události na evropské úrovni, kterým se zabýval nezávislý expertní panel zřízený ENTSO-E a ACER, jenž obdobné výpadky z technického pohledu standardně řeší v rámci jednotných evropských postupů.
Národní pracovní skupina vedená ERÚ se skládala ze zástupců ministerstev průmyslu a obchodu, financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Událostí se zabývala v širším kontextu než technický expertní panel a identifikovala 30 podnětů, které řešila ve třech liniích: technicko-provozní, legislativní a komunikační.
„Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.
Tým národních odborníků mimo jiné doporučil tzv. retrofit střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny, který posílí jejich odolnost, a tím odolnost celé elektrizační soustavy v případě mimořádných událostí. V legislativní oblasti byla navržena změna pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem zvýšit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie v mimořádných situacích, která se již propsala do novelizované vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Pracovní skupina apelovala také na legislativní změny vedoucí k urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona.
Spekulace kolem výpadku
Už bezprostředně po výpadku se objevily spekulace spojující blackout s přetoky ze zahraničí, tedy z Německa a Polska, vyvolané zvýšenou výrobou z obnovitelných zdrojů. Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák ovšem takový důvod v reakci na tyto spekulace vyloučil, podobně hovořil také tehdejší ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Vlček také odmítl spojování výpadku s takzvaným Green Dealem. O přetížení soustavy jako příčině výpadku hovořil třeba předseda tehdy opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v příspěvku na Facebooku.
„Pan Babiš ve svém videu bohužel opětovně lže. Spojování výpadku elektřiny s Green Dealem, který sám v Bruselu za Česko odsouhlasil, mi pak přijde už jako naprostá fantasmagorie. Odborníci to opakovaně vyvrátili,“ řekl Vlček.
Dovoz elektřiny z Německa sice byl 4. července podle ČEPS mírně nad plánem, zůstával však podle podniku ve standardních hodnotách. To, že import elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v souladu s predikcemi, potvrdil i Jan Palaščák, majitel společnosti Amper, která se zabývá modely a předpověďmi výroby elektřiny.
