Mírné zvýšení je zejména v důsledku zahájení výměnných operací, v rámci kterých ministerstvo odkupuje střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy splatné v roce 2022. „Skutečná výše však bude záviset na konečném hospodaření státního rozpočtu a realizovaných výměnných operacích či zpětných odkupech státních dluhopisů ve zbytku letošního roku,“ uvedlo MF.
Češi loni omezili spotřebu a méně si půjčovali. Celkové zadlužení ale vzrostlo |
Dubnová strategie již zahrnovala novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 navyšující schodek státního rozpočtu z 320 miliard Kč na 500 miliard korun.
Z korunové potřeby financování MF v průběhu prvního pololetí již pokrylo vydáváním a prodeji státních dluhopisů 409 miliard Kč, tedy téměř 60 procent. Nadále bude pokračovat v emisní činnosti tak, aby zajistilo krytí její skutečné výše.
Celkový plánovaný rozsah jmenovité hodnoty hrubé emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu v roce 2021 klesl o 80 miliard Kč proti čtvrtletní zprávě na minimální hodnotu 500 miliard Kč, uvedlo MF. Důvodem bylo vyšší zapojení instrumentů peněžního trhu do krytí letošní potřeby financování než v minulých letech.
Státní dluh loni převýšil 2 biliony korun. Přesto Česko patří mezi nejméně zadlužené země EU |
Skutečná hodnota emisní činnosti však bude záviset zejména na hospodaření státního rozpočtu v průběhu druhé poloviny letošního roku a také situaci na domácím a zahraničních finančních trzích, uvedlo MF. Uvedená minimální hodnota emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů nezahrnuje prodeje státních dluhopisů v rámci výměnných operací, kdy ministerstvo odkupuje státní dluhopisy splatné v roce 2022, dodalo MF.
Ministerstvo plánuje znovuotevírání již vydaných emisí korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu se splatností od roku 2023 v závislosti na zájmu a poptávce dealerů. Dále MF plánuje vydání nové fixně úročené korunové emise se splatností od roku 2028 s cílem dosáhnout ‚vyhlazeného splatnostního profilu‘ státního dluhu v příslušných letech.
Nominální dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu.
Navyšování státního dluhu je nebezpečným krokem pro stabilitu veřejných financí, řekl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Nekontrolované množení peněz podle něj povede k vyšší inflaci. „Peněžní zásoba roste tempem, jaké jsme v novodobé historii ještě nezažili, a bude zřejmě dále zrychlovat. V případě další vlny lockdownů se může dluh navýšit i o bilion korun,“ dodal.
