S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, sdělila v pondělí v reakci na návrh MF předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.
Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.
Stát od ledna podpořil českou ekonomiku 38 miliardami korun, odpovídá to zhruba 17 procentům ze schodku rozpočtu |
Prioritami rozpočtu jsou podle ní úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců,“ uvedla Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.
Návrh důchodové novely, kterou v pondělí vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy Kč. „Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu,“ uvedla dnes po jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, „aby na tuto položku bylo“. Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.
Úřad zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku. „Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno (pozn. zvýšení plateb) vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ upozornilo MF.
Vláda prodloužila prominutí DPH na respirátory. Antivirus už bude jen pro lidi v karanténě |
Šéf VZP Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.
„Ministerstvo financí předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací materiál k přípravě státního rozpočtu na rok 2022. Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu,“ uvedl úřad.
Rozpočtové škrty
Ministerstvo financí (MF) v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, snížilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, která počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje více než polovině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes MF zveřejnilo.
Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 741,6 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 27,1 miliardy. O 15,4 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. Výdaje ministerstva školství by měly stoupnout o 3,9 miliardy na 243,6 miliardy korun a výdaje ministerstva průmyslu a obchodu o čtyři miliardy na 55,7 miliardy korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.
Naopak o 5,1 miliardy na 110,9 miliardy by měly klesnout výdaje ministerstva dopravy. Méně by měla dostat i například Národní sportovní agentura, ministerstvo kultury nebo Bezpečnostní informační služba. S nižšími výdaji počítá MF i v případě státního dluhu. O 64 miliard korun méně naplánovalo MF umístit do Všeobecné pokladní správy. V rámci ní je například rozpočtová rezerva, z které letos byly hrazeny podpůrné programy v souvislosti s pandemií.
Celkové výdaje státního rozpočtu MF navrhuje na 1,876 bilionu korun a schodek 390 miliard korun.
Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.
