Bez nových peněz by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot. S pomocí balíku úvěrů by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta HDP z nynějších zhruba 160 procent. Euro v reakci na zprávy z Bruselu posílilo.
Dohoda povede k velmi výraznému snížení řeckého dluhu, řekl nad ránem šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Dodal také, že by to mělo zajistit setrvání Řecka v eurozóně.
Schválení půjček naznačovali už někteří ministři při svém pondělním příjezdu na jednání do Bruselu. Poukazovali ale i na to, že Atény sice podmínky splnily, ale některé věci v dohodě ještě bude třeba doladit. To nakonec zabralo více než 12 hodin.
Bez půjčky hrozil Řecku bankrot
Ministři řešili třeba větší zapojení veřejného sektoru. Klíčové bylo i jednání se zástupci soukromých věřitelů o ještě rozsáhlejším dobrovolném odpisu řeckých dluhů než 50 procent jejich nominální hodnoty.
ČTĚTE TAKÉ: |
Cílem před jednáním bylo dosáhnout stavu, že se v roce 2020 bude dluh pohybovat kolem 120 procent HDP země. Jenže analýza, o níž se podle zpráv různých médií živě debatovalo, ukázala, že by se to s pomocí dosavadních plánů nepodařilo. Dluh by se podle ní snížil jen asi na 129 procent HDP, ovšem to v lepším případě. Za určitých okolností by se prý mohl v daném roce pohybovat až u 160 procent HDP. Proto bylo třeba přijít s dalšími nástroji jak tento rozdíl překlenout.
Privátní sféra nakonec odepíše až 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů, čímž by se řecký dluh měl snížit o asi 100 miliard eur. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, což by znamenalo, že by se seškrtalo kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů.
Soukromí investoři přistoupili také na jiné než původně očekávané úroky z nových třicetiletých dluhopisů, které v rámci dohodnuté výměny dostanou.
Začínat by měly v prvním období na na nižších hodnotách, přičemž by pak následně měly narůstat.
Řecko musí do měsíce splatit 14,5 miliardy eur
Veřejný sektor se víc zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které mu poskytly státy eurozóny. Evropská centrální banka (ECB) se zase vzdá zisku, který by měla mít z řeckých dluhopisů. ECB za jejich nákup utratila 38 miliard eur a nyní mají hodnotu kolem 50 miliard eur. Tento krok by měl přispět ke snížení dluhů o zhruba 5,5 procentního bodu.
Šéf ECB Mario Draghi výsledek nočního jednání uvítal. "Je to velmi dobrá dohoda," podotkl. Italský premiér Mario Monti, jehož země je ohrožena šířením dluhové nákazy z Řecka, prohlásil, že jde o dobrý výsledek pro Řecko, trhy i eurozónu.
Řecko, kterému se už na jaře 2010 mezinárodní partneři rozhodli dát první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur, kromě masivních dluhů sužuje i výrazný propad hospodářství a rozsáhlé protesty proti škrtům a reformám.
Pouze jste odsunuli bankrot, říkají kritici
Atény 20. března musí splatit 14,5 miliardy eur dluhů. Pokud by tak neučily, hrozilo by uvržení země do chaosu s těžko předvídatelnými dopady nejen na Řecko, ale i na evropskou ekonomiku.
Řecký ministr financí už před jednáním řekl, že věří, že eurozóna přijme rozhodnutí, které ukončí dlouhé období nejistoty. Je ale otázkou, zda záchranný balík nakonec zafunguje tak, jak evropští politici doufají.
Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, že si Evropa opět jen koupila další čas, avšak řešení ani toto rozhodnutí nepřinese.