Dle předběžných propočtů – pokud se na 15 procentech domluví státy v rámci skupiny zemí G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – by Evropská unie získala ročně navíc 48 miliard eur. Český rozpočet by si ročně polepšil o zhruba dvě miliardy korun.
Země G7 jsou znepokojeny ruskými podvratnými aktivitami vůči demokraciím. Kritice neušla ani Čína |
„Po letech diskusí ministři financí zemí G7 dosáhli historické dohody, která zreformuje daňový systém tak, aby se hodil do globálního digitálního věku,“ konstatoval britský ministr financí Rishi Sunak. A v obdobném duchu hovořili i další účastníci londýnské schůzky.
  |
„Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil jeho německý protějšek Olaf Scholz. Na zprávy z Londýna reagovala na Twitteru i česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO): „Je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky.“
Internetoví giganti jsou pro
Dohoda G7, jejímiž členy jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie, se má stát základem pro globální pakt, který by mohl být dojednán už příští měsíc na půdě G20 a OECD. Dle agentury AP má dohoda dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.
Země skupiny G7 se dohodly na dani ze zisku globálních firem minimálně 15 procent |
Dokument také počítá s tím, že bude ukončen výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku. O zavedení digitální daně se snažilo i Česko. Sněmovna v polovině května pustila do závěrečného čtení vládní návrh na její zavedení, a to ve výši pěti procent.
Vztahovat se měla na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně sto milionů korun. Ministerstvo financí ale už dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.
Dle propočtů nezávislé výzkumné laboratoře EU Tax Observatory by Unie zavedením 15procentní sazby korporátní daně získala ročně navíc 48 miliard eur. Do českého rozpočtu by dodatečně přiteklo 76 milionů eur, tedy necelé dvě miliardy korun. Uzákonění minimální celosvětové daně z příjmů právnických osob by mělo zásadní dopad na podnikání gigantů, jakými jsou firmy typu Apple, Google či Amazon.
Ty přijetí dohody na úrovni států G7 podpořily. Google v reakci na dohodu uvedl, že modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. „Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody,“ řekla mluvčí české pobočky Googlu Alžběta Houzarová. Společnost Amazon dohodu označila za vítaný krok vpřed a vyjádřila naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20. Kladně dohodu hodnotí také společnost Facebook.
Ministři zahraničí G7 odsoudili otravu Navalného. Západní země chtějí od Ruska vysvětlení |
Globální dohoda je daleko
Zatím zůstává otázkou, jak se k rámcové dohodě postaví země mimo skupinu G7. „Půjde jak o státy ze širší skupiny G20, jako je Čína, Indie nebo Rusko, tak také o státy stojící mimo tyto dvě skupiny nejvyspělejších a nejvýznamnějších ekonomik světa,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Dodává, že pokud má být nový globální systém účinný, je podstatné, aby se na jeho podobě dohodlo co možná nejvíce států. „Dohoda 140 zemí světa, jež by měla být výsledkem toho, co odstartovaly země G7, je tak stále nejistá,“ upozorňuje Kovanda.
Jednotný názor na 15procentní daň rozhodně nepanuje. Jedním z oponentů je Irsko. To se již ústy svého ministra financí Paschala Donohoea nechalo slyšet, že legitimní daňová konkurence by měla zůstat zachována. Irsko patří k zemím, které uplatňují nižší sazbu podnikové daně, a to ve výši 12,5 procenta. Ekonom Kovanda poukazuje na to, že pokud by Irsko tuto daň zvýšilo na 15 procent, přijde až o pětinu inkasa z této daně.
Kritika však zaznívá i z druhé strany, že 15 procent je málo. Například Oxfam International, mezinárodní charitativní organizace bojující za odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě, tvrdí, že o žádné reformě nemůže být ani řeč. „To není spravedlivé řešení,“ konstatovala Gabriela Bucher, výkonná ředitelka Oxfam.
