Průměrná úroková sazba se v srpnu snížila na 2,61 %. Zájem o hypotéky ale klesá |
Důvodem středečního rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. „Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Pokud by po zvýšení sazeb následovalo citelnější zpomalování domácí ekonomiky v souvislosti s vývojem v zahraničí, vystavila by se podle něj ČNB kritice a negativnímu reputačnímu riziku, že vývoj nepředvídala.
„Stabilita úrokových sazeb je podle mého názoru adekvátní stávající situaci a předpokládám, že se sazby ČNB nebudou měnit ani ve zbytku letošního roku,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Tisková konference po jednání rady začne ve 14:15, kde guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámí důvody středečního rozhodnutí.
Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.
„Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat,“ uvedl Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb. „Ale náš výhled je krátkodobý, na rok dopředu,“ uvedl.
