Tak zvanému unbundlingu se ale firmy mohou částečně vyhnout. V podstatě jedinou takovou možností je, že jejich přenosovou soustavu by spravoval nezávislý systémový operátor (ISO). Firma by ale nad celou soustavou ztratila kontrolu, byť by na "papíře" zůstala jejím majetkem.
Návrh ovšem již delší dobu budí obavy jednotlivých členských států, a to i České republiky. Některé vlády se obávají, že by kontrolu nad jejich národními přenosovými soustavami mohla získat společnost ze zemí mimo Evropskou unii. Je ale veřejně známé, že jde o obavy z ruského Gazpromu, který by neměl problém sehnat dostatek prostředků, aby mohl některé přenosové soustavy koupit.
Cestu například právě Gazpromu na trh EU by ale mohla zkomplikovat klauzule, již komise do balíčku doplnila v posledních dnech a týdnech, aby alespoň trochu zklidnila členské státy. Přenosovou soustavu by tak v budoucnosti nemohla koupit společnost, která nevyhovuje pravidlům EU, a nemá tedy oddělenou výrobu od "rozvodů". To však není jediná podmínka.
Aby společnost ze země mimo EU mohla i v unii v tomto odvětví investovat, musí mít Evropská unii se "třetí" zemí o celém problému bilaterální smlouvu. Právě Gazprom by se tak alespoň prozatím ocitl mimo hru. Energetický balíček musí schválit ještě Evropský parlament a členské státy.
Energetické společnosti ČEZ se balíček netýká, protože českou přenosovou soustavu vlastní společnost ČEPS, který je sice rovněž vlastněna státem, ale to komisi nevadí.
