Hlavní strážce vnitřního trhu unie, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová, to chce změnit. Hodlá do bankovnictví v jednotlivých státech pustit víc konkurence a posvítit si na případy zneužití dominantního postavení bank, což by obojí mělo vést ke zlevnění služeb pro zákazníky.
Kroesová včerejším hodnocením uzavřela analýzu bankovního prostředí v unii, z níž vyplývá, že mezi zeměmi existují velké rozdíly. Například v Česku a Portugalsku jsou poplatky za nákupy kartou až čtyřikrát větší než v Itálii či Finsku.
Komisařka to označila za „neoprávněný zisk“ bankovních domů a „odírání klientů.“ Podobně zkritizovala fakt, že v Česku není možné získat hypotéku u banky, u níž člověk nemá běžný účet, zatímco třeba v Nizozemí to jde.
Komise nenavrhne nový zákon, jak banky donutit ke vstřícnější politice vůči půl miliardě evropských zákazníků, ale využije stávajících pák, které má - sankční proceduru za porušení pravidel hospodářské soutěže, která může vést až k vysokým pokutám. „Půjdeme případ od případu a když zjistíme, že firma porušuje normy, zahájíme sankční řízení,“ řekla komisařka. Nechtěla přitom jmenovat ani konkrétní banky, ani země, kde vidí největší problém, a kde či kdy se šetřením začne - za celou dobu tiskové konference například nevyslovila Visa či MasterCard. Stejně tak odmítla, že by komise chtěla dosáhnout úplného zrušení poplatků za platbu kartou. Slovem „jednoznačně“ ale podpořila krok polské vlády, která tak učinila.
Prezident evropských operací společnosti MasterCard Javier Perez včera ocenil, že poplatky za nákup kartou nebudou zrušeny. Zdůraznil, že komise by se neměla zaměřovat na výši poplatků, ale na bariéry pro vstup na trh.
Komise odmítla tvrzení vydavatelů karet, že by snížení mezibankovních poplatků zvýšilo poplatky pro držitele karet. Šetření ukázalo, že ve dvaceti zemích je vydávání karet ziskové i bez mezibankovních poplatků.
Nejvyšší zisky z vydávání karet jsou v Portugalsku, Lotyšsku, Estonsku, České republice a Itálii.
Přes platební karty šly v Evropské unii v roce 2005 transakce za 1,35 bilionu eur.
Banky při nich získaly na poplatcích 25 miliard eur. V Evropské unii používá platební karty asi 500 milionů lidí.
Kroesová včerejším hodnocením uzavřela analýzu bankovního prostředí v unii, z níž vyplývá, že mezi zeměmi existují velké rozdíly. Například v Česku a Portugalsku jsou poplatky za nákupy kartou až čtyřikrát větší než v Itálii či Finsku.
Komisařka to označila za „neoprávněný zisk“ bankovních domů a „odírání klientů.“ Podobně zkritizovala fakt, že v Česku není možné získat hypotéku u banky, u níž člověk nemá běžný účet, zatímco třeba v Nizozemí to jde.
Komise nenavrhne nový zákon, jak banky donutit ke vstřícnější politice vůči půl miliardě evropských zákazníků, ale využije stávajících pák, které má - sankční proceduru za porušení pravidel hospodářské soutěže, která může vést až k vysokým pokutám. „Půjdeme případ od případu a když zjistíme, že firma porušuje normy, zahájíme sankční řízení,“ řekla komisařka. Nechtěla přitom jmenovat ani konkrétní banky, ani země, kde vidí největší problém, a kde či kdy se šetřením začne - za celou dobu tiskové konference například nevyslovila Visa či MasterCard. Stejně tak odmítla, že by komise chtěla dosáhnout úplného zrušení poplatků za platbu kartou. Slovem „jednoznačně“ ale podpořila krok polské vlády, která tak učinila.
Prezident evropských operací společnosti MasterCard Javier Perez včera ocenil, že poplatky za nákup kartou nebudou zrušeny. Zdůraznil, že komise by se neměla zaměřovat na výši poplatků, ale na bariéry pro vstup na trh.
Komise odmítla tvrzení vydavatelů karet, že by snížení mezibankovních poplatků zvýšilo poplatky pro držitele karet. Šetření ukázalo, že ve dvaceti zemích je vydávání karet ziskové i bez mezibankovních poplatků.
Nejvyšší zisky z vydávání karet jsou v Portugalsku, Lotyšsku, Estonsku, České republice a Itálii.
Přes platební karty šly v Evropské unii v roce 2005 transakce za 1,35 bilionu eur.
Banky při nich získaly na poplatcích 25 miliard eur. V Evropské unii používá platební karty asi 500 milionů lidí.
