Na prvních třech místech se totiž umístily nálady jako komplikace, deprese a také strach.
Analytici míní, že důvodem je neznalost oblasti bankovnictví. Podle ekonomky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové totiž mnoho Čechů neví, jak banka funguje, z čeho všeho má zisk nebo kolik přesně a za co všechno si banka účtuje poplatky.
„Když se k tomu přidají ještě časté informace v tisku, že poplatky bank jsou příliš vysoké a také jak obří zisky banky mají, pak mohou bankovní domy opravdu být pro mnohé Čechy nepřítelem,“ uvedla Šichtařová.
Celou studii letos prováděli zástupci Evropské komise na základě dotazování veřejnosti i finančních odborníků. Vyplývá z ní, že necelých čtyřicet procent dotazovaných považuje za komplikaci, pokud musí jít do banky řešit své finance.
U více než dvaceti procent vyvolává tato činnost depresi a u zhruba dvaceti procent zapříčiňuje dokonce strach. Jen asi deset procent dotazovaných tvrdí, že řešit své osobní finance pro ně znamená radost.
Také podle zástupců jednotlivých peněžních ústavů se na negativním obrazu bank v očích veřejnosti podepsaly časté informace v médiích například o bankovních poplatcích nebo o nepřehledné nabídce produktů. „Samozřejmě to mohlo názory lidí na banky negativně ovlivnit,“ potvrdila Petra Kopecká z HVB Bank. Podle ní by ale banka měla klientovi přesně vysvětlit, za co platí a hlavně kolik.
„Jde o to komunikovat s klientem, aby se nenechal ovlivňovat nějakými zkreslenými informacemi,“ dodala Kopecká.
Pochroumanou image bank potvrzuje i Willy Duron - šéf belgické společnosti KBC, která v Česku ovládá ČSOB. „Když se třeba na ulici někoho zeptáte, co si myslí o své bance, tak vám odpoví, že to jsou zloději a lupiči. Ale když se ho zeptáte, co si myslí o svém bankéři, tak řekne, jo, mám ho rád,“ uvedl Duron.
Podle něj by se tak měly banky pokusit vylepšit si image právě na základě budování osobního vztahu zástupce banky a klienta. „To je sice pravda. Mít svého bankéře ovšem není levná záležitost. Takže je to vlastně jen pro někoho,“ oponuje Šichtařová.
