Za většinové podíly ve firmách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho zaplatila jejich
dosavadnímu vlastníkovi, americké firmě PSEG, asi 383 milionů eur.
Americká společnost podíly prodala, neboť prý šlo o osamocenou investici a firma se chce soustředit na akvizice v jiné části světa. I když ČEZ hovoří o tom, že díky koupi elektráren bude moci ušetřit, zlevnění proudu pro odběratele neočekává.
"Neodrazí se to na koncové ceně elektrické energie. Bude to mít ale vliv na hospodaření skupiny ČEZ," řekl dnes novinářům generální ředitel ČEZ Martin Roman. "Vždy jsme říkali, že Polsko je pro nás nejdůležitější zemí na naší dráze stát se číslem jedna na trhu s energií ve střední a jihovýchodní Evropě," dodal šéf ČEZ, který je už nyní největší energetickou společností v desítce nových zemí EU a druhým největším dodavatelem energie v Evropě.
Elektrárenské společnosti Skawina a Elcho se nacházejí na jihu Polska, v blízkosti hranic s Českou republikou, a tedy i poblíž dalších elektráren ČEZ v Dětmarovicích a v areálu ostravského podniku Vítkovice. Jejich společný výkon činí 810 MW a je větší než výkon českých elektráren, jako jsou Dětmarovice nebo Chvaletice. ČEZ 10,8 miliardy korun zaplatil z vlastních zdrojů a nemusel si prý brát žádný mimořádný úvěr.
Podle Romana díky akvizici ČEZ získá synergie, například pokud jde o nákup surovin, tedy zejména černého uhlí, a při údržbě a nákupu zařízení. ČEZ v Polsku usiloval mimo jiné o podíl v černouhelné elektrárně Kozienice.
Elektrárenský kolos
Tato elektrárna je s výkonem asi 2880 megawattů jedním z největších podobných zařízení v Evropě. ČEZ se v Polsku ucházel i o privatizaci elektrárny Dolna Odra a jednal o koupi podílu ve druhém největším výrobci elektřiny Patnów-Adamów-Konin (PAK).
Privatizaci těchto elektráren zahájila předchozí levicová vláda. Kabinet premiéra Kazimierze Marcinkiewicze ale dal už dříve najevo, že ji hodlá zastavit. Letos v květnu se navíc koaliční vláda rozrostla o populistickou Sebeobranu a nacionalistickou Ligu polských rodin (LPR), které v minulosti prodej státního majetku kritizovaly.
Vláda tvrdí, že polský energetický sektor není na privatizaci připraven. Ve skutečnosti by stát musel elektrárny prodat zahraničním investorům, protože pouze oni mají prostředky především na jejich nezbytnou modernizaci. Stát proto připravuje restrukturalizaci energetických firem, která je má připravit na otevření trhu po 1. červenci 2007.
Energetická společnost ČEZ podala také nabídku na koupi uhelné holdingové skupiny Katowicki Holding Weglowy (KWH). Firma je druhou největší černouhelnou společností v Polsku s roční těžbou kolem 18 milionů tun a provozuje sedm dolů v jižním Slezsku. Kontroluje asi čtvrtinu polského trhu a zaměstnává kolem 22.000 lidí. Rovněž tento prodej může být ale ohrožen.
dosavadnímu vlastníkovi, americké firmě PSEG, asi 383 milionů eur.
Americká společnost podíly prodala, neboť prý šlo o osamocenou investici a firma se chce soustředit na akvizice v jiné části světa. I když ČEZ hovoří o tom, že díky koupi elektráren bude moci ušetřit, zlevnění proudu pro odběratele neočekává.
"Neodrazí se to na koncové ceně elektrické energie. Bude to mít ale vliv na hospodaření skupiny ČEZ," řekl dnes novinářům generální ředitel ČEZ Martin Roman. "Vždy jsme říkali, že Polsko je pro nás nejdůležitější zemí na naší dráze stát se číslem jedna na trhu s energií ve střední a jihovýchodní Evropě," dodal šéf ČEZ, který je už nyní největší energetickou společností v desítce nových zemí EU a druhým největším dodavatelem energie v Evropě.
Elektrárenské společnosti Skawina a Elcho se nacházejí na jihu Polska, v blízkosti hranic s Českou republikou, a tedy i poblíž dalších elektráren ČEZ v Dětmarovicích a v areálu ostravského podniku Vítkovice. Jejich společný výkon činí 810 MW a je větší než výkon českých elektráren, jako jsou Dětmarovice nebo Chvaletice. ČEZ 10,8 miliardy korun zaplatil z vlastních zdrojů a nemusel si prý brát žádný mimořádný úvěr.
Podle Romana díky akvizici ČEZ získá synergie, například pokud jde o nákup surovin, tedy zejména černého uhlí, a při údržbě a nákupu zařízení. ČEZ v Polsku usiloval mimo jiné o podíl v černouhelné elektrárně Kozienice.
Elektrárenský kolos
Tato elektrárna je s výkonem asi 2880 megawattů jedním z největších podobných zařízení v Evropě. ČEZ se v Polsku ucházel i o privatizaci elektrárny Dolna Odra a jednal o koupi podílu ve druhém největším výrobci elektřiny Patnów-Adamów-Konin (PAK).
Privatizaci těchto elektráren zahájila předchozí levicová vláda. Kabinet premiéra Kazimierze Marcinkiewicze ale dal už dříve najevo, že ji hodlá zastavit. Letos v květnu se navíc koaliční vláda rozrostla o populistickou Sebeobranu a nacionalistickou Ligu polských rodin (LPR), které v minulosti prodej státního majetku kritizovaly.
Vláda tvrdí, že polský energetický sektor není na privatizaci připraven. Ve skutečnosti by stát musel elektrárny prodat zahraničním investorům, protože pouze oni mají prostředky především na jejich nezbytnou modernizaci. Stát proto připravuje restrukturalizaci energetických firem, která je má připravit na otevření trhu po 1. červenci 2007.
Energetická společnost ČEZ podala také nabídku na koupi uhelné holdingové skupiny Katowicki Holding Weglowy (KWH). Firma je druhou největší černouhelnou společností v Polsku s roční těžbou kolem 18 milionů tun a provozuje sedm dolů v jižním Slezsku. Kontroluje asi čtvrtinu polského trhu a zaměstnává kolem 22.000 lidí. Rovněž tento prodej může být ale ohrožen.
