Další plošný odklad splátek nebude. Dlužníci v potížích musejí jednat se svým věřitelem individuálně |
Počet lidí s úvěrem na spotřebu se tak během uplynulého roku snížil o 150 000. Celková nesplácená částka se u tohoto typu úvěrů naopak mírně zvýšila, konkrétně o 174 milionů na 22,5 miliardy korun. Celkové zadlužení obyvatel ke konci minulého roku vzrostlo o 153 miliard korun na 2,6 bilionu. Důvodem je rekordní nárůst úvěrů na bydlení.
U úvěrů na spotřebu se také zvyšuje částka, kterou nejsou lidé schopní splácet. Zatímco na konci roku 2019 činila průměrná nesplácená částka u těchto typů úvěrů 107 000 korun, na konci roku 2020 to bylo téměř 119 000 korun.
Objem nespláceného dluhu ze spotřebitelských úvěrů se na konci roku 2020 meziročně zvýšil nejvíce v Plzeňském kraji (o šest procent) a na Vysočině (o pět procent). Naopak třeba v Královéhradeckém kraji se o dvě procenta snížil.
Objem dluhu z hypoték vzrostl nejvíce v historii
„Když se podíváme na trendy, které jsme loni u úvěrů na spotřebu a jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé z toho vycházejí jako poražení. Lidé do 35 let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Státní dluh loni převýšil 2 biliony korun. Přesto Česko patří mezi nejméně zadlužené země EU |
Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na spotřebu, se loni snížil o 18 000 na 190 000 lidí. K největšímu nárůstu nespláceného dluhu na spotřebu došlo mezi lidmi ve věku 25 až 29 let (o 13 procent) a u lidí ve věku 30 až 34 let (o 11 procent). Naopak u lidí starších 55 let se objem nespláceného dluhu snížil o pět procent, u lidí mezi 35 a 44 lety o tři procenta.
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o 160 miliard, tedy o devět procent. V době pandemie se tak zvýšil nejvíce v historii. A to přesto, že i zde se snížil počet lidí s úvěrem, a to o 6500. Kraji, kde se počet lidí s úvěrem na bydlení zvýšil, byly Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech třech krajích se přitom také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta, dodala výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Jaká je prognóza pro rodiny v covidové době? Podle expertů hrozí rozvodová vlna a vysoké dluhy |
Na rozdíl od úvěrů na spotřebu se u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v uplynulém roce snížil nejen počet lidí, kteří své dluhy nezvládali splácet, ale také objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli 0,34 procenta z toho, co si na bydlení půjčili. V Praze šlo dokonce o 0,17 procenta veškerého dluhu na bydlení.
Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení, se snížil o 2200 na 14 000, své úvěry na bydlení tak nesplácelo 1,3 procenta klientů s úvěrem na bydlení. Tento pokles může být částečně ovlivněn dobíhajícím vlivem odkladu splátek, který úvěrové instituce lidem v roce 2020 poskytly.
