Na neplatiče v Česku bude počínaje včerejším dnem víc vidět. Dva registry, Bankovni i Nebankovní, si totiž začaly vyměňovat informace o svých klientech. V obou seznamech jsou zahrnuty pozitivní i negativní údaje o všech lidech, kteří od bank nebo splátkových společností získali půjčku. Slouží ale především jako databáze dlužníků.
Nyní budou banky také vědět, kdo nesplácí svůj leasing nebo nákup na splátky. Naopak splátkové společnosti si mohou zjistit, kdo již dluží některé bance. Obdobný rejstřík informací o podnikatelských úvěrech má již několik let také Česká národní banka.
„Vzájemná výměna informací mezi registry zamezí do značné míry předlužení některých klientů a sníží úvěrové riziko finančních společností,“ uvedl Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB, která provoz registrů zajišťuje.
Zkušenosti ze zahraničí podle Kučery ukazují, že u spotřebitelských úvěrů může pro klienty s dobrou úvěrovou historií dokonce výše úroků klesnout až o několik procent. Ekonom Jan Schiesser z Atlantik FT je ale skeptičtější.
„Žádnou dramatickou výhodu to klientům nepřinese. Registr možná z dlouhodobého pohledu může vést k mírnému snížení úroků, ale je to jen jeden z mnoha faktorů, “ sdělil LN Schiesser.
Dotaz do obou registrů je podmíněn takzvaným principem dvojího souhlasu. Klient musí udělit souhlas k zanesení svých údajů do registru a poté i k tomu, aby se jiná společnost na něj mohla dotázat.
„Odmítnutí souhlasu nebude důvodem k zamítnutí žádosti klienta o úvěr,“ řekl Pavel Vyhnálek z GE Money bank. Záporný postoj se však projeví v ceně úvěru.
Stejný názor sdílí i Frank-Michael Beitz z České spořitelny. „Informace v registrech nám dávají šanci rozlišit klienta, který měl krátkodobé problémy, ale jinak své úvěry platí, oproti těm, kteří soustavně neplatí,“ řekl Beitz.
Odborníci se ale domnívají, že k zamítnutí žádosti o úvěr z tohoto důvodu dojít může. Podle Schiessera to pro banku může být signál, že klient něco skrývá, a z tohoto důvodu mu úvěr nemusí poskytnout.
Urban chce zřídit registr dlužníků státu
O registr lidí, kteří dluží státu, se zasazuje ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Tento nový registr by podle ministra snížil administrativní zátěž podnikatelů a zároveň by zlepšil boj státu proti šedé ekonomice.
Evidoval by údaje o nedoplatcích na daních, pojistném na sociální zabezpečení anebo pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Nový registr by měl hlavně usnadnit vydávání osvědčení pro podnikatelské subjekty, po nichž úřady žádají potvrzení o bezdlužnosti.
S tímto návrhem přišel již dřívější vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, vláda poté listopadu minulého roku jeho záměr předběžně schválila.
Nyní budou banky také vědět, kdo nesplácí svůj leasing nebo nákup na splátky. Naopak splátkové společnosti si mohou zjistit, kdo již dluží některé bance. Obdobný rejstřík informací o podnikatelských úvěrech má již několik let také Česká národní banka.
„Vzájemná výměna informací mezi registry zamezí do značné míry předlužení některých klientů a sníží úvěrové riziko finančních společností,“ uvedl Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB, která provoz registrů zajišťuje.
Zkušenosti ze zahraničí podle Kučery ukazují, že u spotřebitelských úvěrů může pro klienty s dobrou úvěrovou historií dokonce výše úroků klesnout až o několik procent. Ekonom Jan Schiesser z Atlantik FT je ale skeptičtější.
„Žádnou dramatickou výhodu to klientům nepřinese. Registr možná z dlouhodobého pohledu může vést k mírnému snížení úroků, ale je to jen jeden z mnoha faktorů, “ sdělil LN Schiesser.
Dotaz do obou registrů je podmíněn takzvaným principem dvojího souhlasu. Klient musí udělit souhlas k zanesení svých údajů do registru a poté i k tomu, aby se jiná společnost na něj mohla dotázat.
„Odmítnutí souhlasu nebude důvodem k zamítnutí žádosti klienta o úvěr,“ řekl Pavel Vyhnálek z GE Money bank. Záporný postoj se však projeví v ceně úvěru.
Stejný názor sdílí i Frank-Michael Beitz z České spořitelny. „Informace v registrech nám dávají šanci rozlišit klienta, který měl krátkodobé problémy, ale jinak své úvěry platí, oproti těm, kteří soustavně neplatí,“ řekl Beitz.
Odborníci se ale domnívají, že k zamítnutí žádosti o úvěr z tohoto důvodu dojít může. Podle Schiessera to pro banku může být signál, že klient něco skrývá, a z tohoto důvodu mu úvěr nemusí poskytnout.
Urban chce zřídit registr dlužníků státu
O registr lidí, kteří dluží státu, se zasazuje ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Tento nový registr by podle ministra snížil administrativní zátěž podnikatelů a zároveň by zlepšil boj státu proti šedé ekonomice.
Evidoval by údaje o nedoplatcích na daních, pojistném na sociální zabezpečení anebo pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Nový registr by měl hlavně usnadnit vydávání osvědčení pro podnikatelské subjekty, po nichž úřady žádají potvrzení o bezdlužnosti.
S tímto návrhem přišel již dřívější vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, vláda poté listopadu minulého roku jeho záměr předběžně schválila.
