2. dubna 2016 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Dobré místo: úředník na Karlovarsku. Erár je štědřejší než byznys

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Ve většině regionů byly loni platy ve veřejné sféře vyšší než mzdy v soukromých firmách. Za celý rok vzrostly příjmy souhrnně o 3,4 procenta na 26 467 korun. Pro příští rok odbory žádají navýšení o deset a více procent.

Chcete-li slušně vydělávat s vidinou stálého růstu příjmu, pak se v Praze zapojte do byznysu. Žijete-li však na Karlovarsku, poohlédněte se raději po úřednickém či jiném místě ve veřejném sektoru.

Zatímco v Praze byl loni průměrný příjem v podnikatelské sféře o tři tisíce korun vyšší než ve veřejné, na Karlovarsku to bylo naopak. S výjimkou Prahy, středočeského a libereckého regionu brali zaměstnanci státu, krajů či obcí ve všech ostatních oblastech České republiky víc.

Prosperita (ne)rozhoduje

Vývoj na Karlovarsku je pochopitelný. Tamní byznys prosperoval z lázeňství, porcelánu, minerálek a becherovky. Jenže lázeňství se v minulosti bezhlavě koncentrovalo na Rusy, kteří po sankcích Západu vůči jejich zemi pobyty dramaticky omezili.

Desítky porcelánek pak kvůli levné čínské konkurenci na světových trzích zkrachovaly. Byznys tam dnes stojí jen na třech jménech – Moser, Becher, Mattoni. A podobné příběhy lze nalézt ve všech českých i moravských regionech.

Naproti tomu výše platů ve veřejné sféře nezávisí bezprostředně na ekonomické prosperitě, ale na administrativním rozhodnutí vlády. Ta zvýšila „úřednické“ platy v listopadu 2014 o 3,5 procenta. Loni v listopadu pak dostali státní zaměstnanci přidána tři procenta, učitelé dokonce 3,3 procenta. Letos v lednu se zvýšily platy zdravotníků o pět procent.

Ve prospěch veřejné sféry hovoří i rozmezí platů, které je kompaktnější než v podnikatelské sféře. Pokud budete v Praze pracovat v málo úspěšné firmě, nemusí vaše měsíční hrubá mzda převýšit dvanáct tisíc korun. Méně brala loni v hlavním městě desetina zaměstnanců soukromých firem.

Úřednice (ilustrační foto).

Naproti tomu ve veřejné sféře byla v Praze hranicí pro desetinu nejnižších platů částka 19,5 tisíce korun, v Plzni 16,5 tisíce.

Podle analytiků je vhodnějším nástrojem pro stanovení trendu ve vývoji příjmů medián – částka v polovině platového rozmezí. Roste-li rychleji než průměr, zvyšují se více mzdy podřízených. To je případ soukromého sektoru. Naproti tomu ve veřejné sféře, kde se platy zvyšují plošně, loni více bohatli šéfové než podřízení.

Čísla na výplatní pásce jsou jedna věc, ale jakou mají aktuálně hodnotu, je věc druhá. Průměrné mzdy v Česku se loni meziročně zvýšily o 3,4 procenta, po započítání nezřetelné inflace byl reálný růst tříprocentní.

Ze souhrnných čísel lze dovodit různé tendence v konkrétních položkách. Například na novou Škodu Fabia stačí dnes necelých deset průměrných měsíčních platů. V roce 1990 bylo na zakoupení její předchůdkyně Škody Favorit zapotřebí jedenačtyřicet průměrných měsíčních platů.

Naproti tomu v roce 1990 si Pražané mohli za průměrný plat dopřát 4100 kubických metrů vody. Loni, při osmkrát vyšším příjmu, to bylo jen necelých 340 kubíků vody.

Odbory: Tři procenta nestačí

Růst příjmů očekávají ekonomové i letos. „Vývoj mezd v minulém roce ovlivnil u malých a středních podniků zejména fakt, že začíná být nedostatek pracovníků. Dalším faktorem byla zvýšená výkonnost firem,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR.

Letos bude podle něho růst mezd obdobný, případně i vyšší. „Nedomnívám se ale, že nastane skokový posun. Firma musí vydělané peníze nejdříve investovat a teprve pak pustit do provozu včetně mezd,“ dodal Havlíček.

„Za růstem mezd v loňském roce stála zejména potřeba firem najímat nové lidi. Celkově letos očekáváme ve firmách průměrný růst okolo 2,5 procenta,“ říká Andrea Linhartová Palánová, odbornice na řízení lidských zdrojů společnosti PwC ČR.

Pro odboráře je růst platů nedostatečný. „Požadavek pro rok 2017 bude deset a více procent,“ uvedl Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory chtějí zvýšit i minimální mzdu, kterou bere celkově 120 tisíc lidí, a to z 9900 na 11 500 korun.