Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Dohodáři’ dostanou 350 korun za den, musí ale odvádět nemocenské pojištění, schválili poslanci

Ekonomika

  10:02aktualizováno  10:49
Praha - Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zřejmě dostanou v případě výpadku příjmů kvůli epidemii náhrady 350 korun za den. Podmínkou bude to, že odváděli nemocenské pojištění. Předpokládá to vládní novela, kterou v pátek zrychleně už v úvodním kole schválila sněmovna hlasy 143 ze 154 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Sněmovna v úvodním kole také podpořila paušální daň pro některé živnostníky.

Ilustrační foto: Smlouva. foto: Shutterstock

Schillerová souhlasí s pomocí lidem pracujícím na dohody. Mohli by dostat celkem 31 tisíc

Takzvaní dohodáři budou moci podle předlohy žádat o příspěvek zpětně za období od 12. března do 8. června. Celkem tedy dosáhnou až na 31 150 korun. Žádat budou moci lidé, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před koronavirovou krizí. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

„Změna byla projednávána napříč politickým spektrem a není účelné její přijetí odkládat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opozice ale poukazovala na to, že pomoc pracovníkům na dohody prosazovala neúspěšně už dřív a vládní návrh přichází pozdě.

 „Vláda vystavila řadu lidí tomu, že museli jít na úřad práce nebo se ocitli ve finančních potížích,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Podle Lucie Šafránkové (SPD) vláda pracující na dohody dlouhodobě ignorovala a v podstatě diskriminovala. „Pozdě, ale přece,“ konstatoval pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Vyřizování žádostí bude delší

Na rozdíl od živnostníků a společníků malých společnostní s ručením omezeným budou muset lidé pracující na dohody doložit tato ujednání a mzdové listy, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší.

Na podporu bude mít nárok podle odhadu ministerstva financí až 116 000 lidí. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

Na dohody často pracují samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi nebo studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Komunistický poslanec Leo Luzar ale prohlásil, dohody představují novodobé pracovní otroctví, když se z nich postupně stal základní příjem mnoha lidí.

Na dohodu o pracovní činnosti se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3 000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

Tři pětiny mimořádných dávek v krizi nepřesáhly 2999 korun, dva lidé dostali méně než 49 Kč

O kompenzační bonus 500 korun denně budou moci podle novely zpětně žádat i osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společnostní s ručením omezeným, kteří za koronavirové krize souběžně pracovali na pojištěnou dohodu. Dosud jsou tito lidé ze státních podpor vyloučení. Souběh čerpání obou příspěvků ale možný nebude.

Dopad na veřejné rozpočty odhadlo ministerstvo financí nejvýše na 2,1 miliardy korun. Náklady státu mají být 1,4 miliardy korun, obcí půl miliardy korun a krajů 200 milionů korun. Předloha předpokládá zvýšení již schválené náhrady pro obce o 50 korun na 1 250 korun na obyvatele.

Jedna paušální daň pro živnostníky

Živnostníci s ročním příjmem do 800 000 korun by mohli od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Využití této daně bude dobrovolné. Návrh zákona, který s tím počítá, dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Pro příští rok by mohla daň představovat 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Předlohu nyní posoudí rozpočtový výbor.

Živnostníci s příjmem do 800 tisíc budou moci platit paušální daň, rozhodla vláda

V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. Pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Paušální daň má podnikatelům podle ministerstva financí přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že ministerstvo původně navrhovalo limit příjmů až jeden milion, protože to je hranice povinné registrace k placení daně z přidané hodnoty. Musela však ustoupit koaličním sociálním demokratům, kteří chtěli částku nižší, takže 800 000 korun je kompromis.

Podle Kalouska nemá limit 800 tisíc korun smysl

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) očekává, že se o této částce bude ještě diskutovat. Poukazovala na to, že tato částka nemá vazbu na jiný zákonný limit, například na registraci k DPH. Také podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nedává limit 800 000 korun žádný smysl. Občanští demokraté budou předkládat návrhy na zvýšení limitu na jeden milion a budou navrhovat i zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, uvedl poslanec ODS Jan Skopeček.

Podoba paušální daně není podle Maláčové dohodnutá, pro příští rok vychází na 5740 korun měsíčně

Projednávaná novela definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatník v paušálním režimu. Nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu, je podle důvodové zprávy povinnost podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu.

Ministerstvo financí poznamenává, že možnost živnostníka sjednat si s finančním úřadem paušální daň existuje v zákoně už od roku 2001. Mělo jim to zjednodušit administrativu. I přes několik novel, které měly tento institut zatraktivnit, ho podnikatelé využívají jen v několika desítkách případů za rok, uvedlo MF. Nově zaváděný dobrovolný režim má být k poplatníkům vstřícnější.

Poslanec SPD Jan Hrnčíř už k novele předložil pozměňovací návrh, který snižuje firmám s obratem do tří milionů korun sazbu daně z příjmů na 15 procent. Chce tak snížit daňové zatížení malých firem.

Autor: