Novela řádu by měla začít platit od dubna, v listopadu ji schválila rada hlavního města. Měla by také mimo jiné regulovat prodej z lodí na vltavských nábřežích. Mluvčí magistrátu Vít Hofman řekl, že zábory řeší příslušné městské části. „Na základě jejich připomínek vzniká i samotná novela tržního řádu,“ doplnil mluvčí.
Každý sedmý stánek z farmářských trhů porušil předpisy. I hygienické |
Asociaci vadí, že všichni prodejci na trzích mají stejné podmínky. Sleva pro přímé prodejce zeleniny a ovoce by podle nich přispěla čerstvosti potravin, navíc je běžná i v jiných evropských městech. „Rozlišení poplatku za zábor by proti tomu bylo podle našeho názoru mnohem efektivnější podporou, kdyby se týkalo jen skutečných pěstitelů, ne překupníků a obchodníků,“ řekl Sedláček. Farmáři se podle něj navíc potýkají i s problémy s prostorem, například hlávky salátu zaberou více místa než cukrovinky či čokoláda, přitom se dají prodat pouze za zlomek ceny sladkostí.
Potraviny i dřevěné výrobky
Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů, zbylých deset procent bude muset být navíc nějak spojeno s potravinami. Organizátoři umožňují například řemeslníkům prodávat dřevěné nádobí. Prodávat potraviny ze zahraničí je na trzích, které pod asociaci patří, možné jenom v případě, že se stejný produkt v Česku nevyrábí.
Podle webu asociace jsou v současnosti členové provozující farmářské tržiště na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad a na „Náplavce“, na Rajské zahradě, Spořilově a Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových Varů.
