21. prosince 2015 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Lyžování v Česku: byznys na vodě. Chybí přírodní sníh a lyžaři

Umělé zasněžování zachraňuje provozovatele vleků a lanovek. Na snímku sjezdovka... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělé zasněžování zachraňuje provozovatele vleků a lanovek. Na snímku sjezdovka... | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz

PRAHA „Lyžařská sezona začala!“ hlásí areály. Už z nich ale mnohem méně hlasitě zní: „Zatím na technickém sněhu.“ Horský byznys je v ohrožení. Lanovek je hodně, ale chybí přírodní sníh – a mnohde už i lyžaři.

V posledních letech lyžařská centra – a nezáleží na tom, zda jsou v USA, Evropě, či Asii – stále častěji spoléhají na technický sníh. Bez něj by mnohá skončila. Bez děl chrlících bílou náhražku by se vše sesypalo.

Mnozí už to ale stejně zabalili, a to dokonce i v alpských zemích. Výroba umělého sněhu je totiž drahá. Metr krychlový stojí 3,5 až pět eur (95 až 135 Kč). Alespoň podle firmy TechnoAlpin z italského Bolzana, největšího evropského výrobce sněhových děl. Za dvě dekády jich vyrobila 20 tisíc a prodala je zákazníkům do více než 40 zemí.

Při výrobě technického sněhu záleží na místních podmínkách, například dostupnosti vody, sněhové pokrývce, amortizaci systému a mnohém dalším. A navíc sněhová děla mohou „poprašovat“ svahy jen tehdy, když venkovní teplota klesne pod nulu. Jinak nevyrábějí sníh, ale vodu. Když počasí zakolísá a oteplení spláchne bílý závoj z kopce do řeky, je třeba začít znovu.

Lyžařské podnikání tak začíná být byznysem na vodě. A to nejen obrazně. Počasí je stále méně předvídatelné. Zimyna sněhu začínají později a končí dříve po celém světě. I proto vzrostl také v Česku neuvěřitelně zájem o sněžná děla. Bez nich bylyžování u nás dávno nebylo.

Stamiliony za děla

Dříve se užívala převážně na dosněžování. Dnes by ale bez jejich rychlé reakce sněhový byznys nemohl vůbec existovat. Střediska za ně proto utrácejí stamiliony – jedno sněžné dělo stojí milion korun, levnější zasněžovací tyč přijde na 300 tisíc.

K tomu je třeba připočíst další ohromné náklady na rozvody vody, akumulační nádrže, k jejichž pořízení nutí provozovatele areálů hrozící nedostatek vody v nynějších sušších letech, a mnohé další.

Lyžování v Česku

  • Počet lyžařských areálů: 176
  • Počet lyžařských vleků a lanovek: 816
  • Počet areálů s 5 a více vleky: 40%
  • Počet návštěvníků na jednom vleku*: 10 662
  • Počet návštěv lyžařů**: 8 700 000

*Průměrně za jednu zimní sezonu

**Za jednu zimní sezonu

Zdroj: 2015 International Report on Snow & Mountain Tourism

  • Roční investice do zasněžování: 200–300 milionů
  • Cena výkonného sněžného děla: 1 milion
  • Plný výkon sněžného děla: 100 m3/hod.
  • Cena výroby 1 m3 sněhu: 95–135 Kč

Celý systém musí mít dostatečnou kapacitu, aby byl schopen co nejrychleji pokrýt sněhem páteřní sjezdovky v areálu. K tomu je třeba dostatek vody i koncových děl, aby se neztrácel čas s jejich přemisťováním. A samozřejmě také předvídavost. Počasí je nestálé a často je třeba doslova krást každou hodinu, kdy teplota klesne pod bod mrazu.

„Výrazný nárůst investic do výroby sněhu je patrný od mimořádně špatné zimy 2013/2014. Skiareály přehodnotily investiční strategii a pořizují výkonnější zasněžovací systémy,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Roční investice do zasněžování se podle něho nyní mohou pohybovat v tuzemsku na úrovni 200 až 300 milionů korun.

Chmurné předpovědi

Sněžná děla by ale byla v současnosti zapotřebí, i kdyby přírodního sněhu bylo dost. Tratě jsou zatíženější než vminulosti. Na sjezdovkách se pohybuje více lyžařů, sníh musí vydržet strojovou úpravu, přečkat večerní lyžování. I proto dnes mnozí lyžaři s lehkým cynismem říkají: „Lyžujme, dokud to jde.“

A další dodávají, že je to celé vlastně jen vypůjčené. Jejich slova potvrzují vědci. Podle posledních prognóz zmizí do roku 2040 ve srovnání s dnešním stavem 17 až 55 procent sněhové pokrývky. Očekává se, že klimatické změny a globální oteplování zvýší teploty, zmenší sněhové příděly a zkrátí zimní sezony. Přitom lyžařskýbyznys závisí právě na předvídatelném, regulérním sněžení.

Změnami nebudou trpět jen návštěvníci hor – lyžaři. Odnesou to i zaměstnanci areálů, jejich majitelé. Dále pak ti, kdo poskytují navazující služby, hoteliéři, restauratéři, majitelé půjčoven. Postihne to i navazující služby samotné, obchody, stanice s pohonnými hmotami, dopravce.

Lyžování v létě

O změnách počasí na horách ostatně vypovídá i to, kde všude lze lyžovat v létě na ledovcích. Nyní je to možné v Rakousku na osmi ledovcích, v Itálii, Francii a Norsku na třech, na dvou ve Švýcarsku a na jednom v Kanadě a v USA.

Přitom v 80. a 90. letech minulého století to bylo možné na 40 místech, převážně v Alpách. Tuhle možnost nabízely i světoznámé areály Verbier, La Plagne, Zugspitze, Val Thorens, Monterosaa Marmolada.

V současnosti jsou ve světě zhruba dva tisíce lyžařských středisek se čtyřmi a více vleky a lanovkami. Více než 200 takových resortů lze nalézt v USA, Japonsku, Francii a Itálii. Česko je v tomto pořadí na desátém místě.

Nabízejí velmi dobré vybavení, zázemí pro zimní radovánky, většinou dostatek sněhu (byť často jen technický). Jenže jim začínají chybět lyžaři. Stagnace se již dříve projevila v Severní Americe, Itálii a Švýcarsku, v sezoně 2013/2014 dolehla i na Rakousko a Francii.

Neradostný vývoj

O neradostném vývoji hovoří i 145stránková studie vypracovaná pro tento rok Laurentem Vanatem, nezávislým švýcarským konzultantem. Ten každoročně referuje o lyžařském byznysu v 60 zemích, reprezentujících 99,8 procenta trhu.

Podle Vanata stále větší počet areálů žije z místních zákazníků – mají potíže přitáhnout zahraniční klientelu. V Evropě se totiž nerodí nové generace lyžařů, tak jako tomu bylo dříve. Už není takový hlad po radovánkách na zasněžených svazích.
Země spoléhající se na zahraniční zákazníky – například Andorra, Rakousko a Švýcarsko – pociťují úbytek lyžařů nejvíce.

Do Alp míří hlavně Němci, Britové, Nizozemcia Belgičané. Jenže právě v jejich zemích počet lyžařů významně klesá. A nenahrazují je ani ti z rozvíjejících se zemí.

Švýcarská drahota

Lépe na tom jsou Francie a Itálie. Ty zcela jistě těší vysoká hodnota švýcarského franku. Mnoho zákazníků totiž kvůli tomu ze země helvetského kříže přetáhly k sobě a Francie se už téměř dotáhla v počtu návštěv lyžařů na Spojené státy.

Každoročně obě země zaznamenají více než 50 milionů návštěv lyžařů.
To Německo těží z velkého počtu domácích sjezdařů a běžkařů, je jich na svazích a ve stopách téměř 90 procent. Jen deset procent jsou návštěvníci ze zahraničí. Jenže byznys se sněhem je u našich sousedů zranitelnější, citlivější na výkyvy počasí.

Tamní lyžařské areály se povětšinou nacházejí v nižších nadmořských výškách.

A podobně jsou na tom i další země. Pohádka o nevyčerpatelném rezervoáru lyžařů a růstu oblíbenosti lyžování na světě tak podle Laurenta Vanata skončila. Jediným řešením je podle něho naučit nové generace lyžovat. Ovšem když s tím dnes mají problém tradiční alpské země, ptá se, jak to naučit ty druhé?

JAROSLAV MATĚJKA

Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…