28. srpna 2018 18:15 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Ministerstvo práce předložilo návrh na růst minimální mzdy. Má stoupnout na 13 700 korun

Peníze – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze – ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Ministerstvo práce předložilo avizovaný návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. S nejnižším výdělkem by se zvedla i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1500 až 3000 korun.

V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl od ledna vydělat přinejmenším 27 400 korun, tedy o 3000 korun víc než letos.

Proti skokovému navyšování minimální mzdy se staví zaměstnavatelé. Podle nich by to mělo být nejvýš o 800 korun. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen pracovníka s nejnižším výdělkem je zvýšení o 1500 korun vyjde s odvody na 24 120 korun ročně.

Na přidávané částce se nedokážou shodnout ani odborové centrály. Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje růst o 1500 korun a její požadavek podporuje vládní ČSSD, Asociace samostatných odborů (ASO) by se spokojila s tisícikorunou. O tolik by se mělo nejvýš přidávat i podle premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 zaměstnanců. Resort v podkladech k nařízení uvedl, že přidání o 1500 korun má posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má ČR v EU čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.

Minimální hodinová sazba by se zvedla o 8,70 na 81,90 Kč. V dalších sedmi skupinách zaručené mzdy by se pak zvyšovala postupně, v posledním stupni by dosahovala 163,80 Kč. Výdaje na platy ve veřejném sektoru by tak stouply asi o miliardu korun. Stát by to vyšlo na 509,3 milionu, samosprávy na 391,2 milionu a zdravotní pojišťovny na 99,9 milionu. Zaměstnavatelé by museli vydat navíc 4,3 miliardy. Na odvodech do sociálního pojištění by ale přiteklo o 1,24 miliardy víc a do zdravotního pojištění o 530 milionů víc.

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby minimální mzda odpovídal od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

ČTK

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!