28. srpna 2018 18:15 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Ministerstvo práce předložilo návrh na růst minimální mzdy. Má stoupnout na 13 700 korun

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Peníze – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze – ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Ministerstvo práce předložilo avizovaný návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. S nejnižším výdělkem by se zvedla i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1500 až 3000 korun.

V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl od ledna vydělat přinejmenším 27 400 korun, tedy o 3000 korun víc než letos.

Proti skokovému navyšování minimální mzdy se staví zaměstnavatelé. Podle nich by to mělo být nejvýš o 800 korun. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen pracovníka s nejnižším výdělkem je zvýšení o 1500 korun vyjde s odvody na 24 120 korun ročně.

Na přidávané částce se nedokážou shodnout ani odborové centrály. Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje růst o 1500 korun a její požadavek podporuje vládní ČSSD, Asociace samostatných odborů (ASO) by se spokojila s tisícikorunou. O tolik by se mělo nejvýš přidávat i podle premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 zaměstnanců. Resort v podkladech k nařízení uvedl, že přidání o 1500 korun má posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má ČR v EU čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.

Minimální hodinová sazba by se zvedla o 8,70 na 81,90 Kč. V dalších sedmi skupinách zaručené mzdy by se pak zvyšovala postupně, v posledním stupni by dosahovala 163,80 Kč. Výdaje na platy ve veřejném sektoru by tak stouply asi o miliardu korun. Stát by to vyšlo na 509,3 milionu, samosprávy na 391,2 milionu a zdravotní pojišťovny na 99,9 milionu. Zaměstnavatelé by museli vydat navíc 4,3 miliardy. Na odvodech do sociálního pojištění by ale přiteklo o 1,24 miliardy víc a do zdravotního pojištění o 530 milionů víc.

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby minimální mzda odpovídal od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

ČTK
  • 11Diskuse




Najdete na Lidovky.cz