12. listopadu 2007 9:58 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Mzdy rybářů rostou pomalu

Plat rybáře je nyní necelých sedmnáct tisíc. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plat rybáře je nyní necelých sedmnáct tisíc. | foto: ČTK

ČESKÉ BUDĚJOVICE Jestliže v Česku existuje profese, jejíž příslušníci si mohou nejvíce stěžovat na nejnižší nárůst mezd oproti dobám komunismu, pak to nejsou pracovníci v těžkém průmyslu, ale rybáři.

Z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem totiž překvapivě vyplývá, že z hlediska průměrných platů byly v roce 1989 nejlépe honorováni právě zaměstnanci v oboru rybářství a chovu ryb. Jejich průměrný plat těsně před pádem totality přesáhl 4100 korun hrubého. I když například někteří horníci brali i desetitisícové částky, celkově si v průmyslu lidé vydělávali takřka o čtvrtinu méně než rybáři.

„Rybářství bylo vysoce ziskové a ryby se už tehdy masivně vyvážely na Západ. Rybářské podniky tak vydělávaly devizy, což se mimo jiné projevovalo i na poměrně vysokých platech,“ řekl LN Jiří Staněk, vedoucí rybniční výroby podniku Lesy a rybníky města Českých Budějovic. Rybáři jako jediní v republice v roce 1989 v průměrných platech překonali magickou čtyřtisícovou hranici, když celkově průměrný plat dosahoval 3100 korun. Už v prvních letech po sametové revoluci ale začala alespoň z hlediska mezd sláva rybářské profese rychle pohasínat. Dnes totiž rybáři berou v průměru 16 836 korun, což je jen necelý čtyřnásobek „komunistické“ mzdy a o čtyři tisíce nižší částka než celkový průměr hospodářství. Žádné jiné zaměstnanecké odvětví si z hlediska průměrných mezd tak nepohoršilo oproti časům komunismu jako právě rybářství. Například v průmyslu stouply mzdy v absolutních číslech šestkrát, v dopravě a spojích takřka sedmkrát. Rekordmanem v růstu platů zůstává ale obor finančního zprostředkování, v němž mzdy vzrostly za posledních osmnáct let takřka třináctkrát na současných 40 000 korun hrubého. V roce 1989 přitom zaměstnanci ve finančním sektoru brali v průměru 3100 korun a rybářům se čtyřmi tisícovkami mohli jen závidět. „Proč si rybáři tak pohoršili? To je takový komplex důvodů, že bychom si o tom museli povídat hodiny,“ tvrdí Staněk. Obecně se ale podle něj dá říci, že rybářství je součást zemědělské výroby, která z hlediska mezd zaznamenala malý růst. „Systém podpory a dotací je špatný, protože v mnoha případech odměňuje zemědělce spíše za to, když nic neprodukují. Druhý problém spočívá v tom, že sice rostou náklady na výrobu, ale prodejní ceny tomu neodpovídají,“ říká Staněk.

Fakt, že se mzdy v zemědělství pohybují pod celkovým průměrem, se nelíbí ani zástupcům Agrární komory ČR. Zatímco v roce 2006 si Češi v průměru vydělávali 20 050 korun hrubého, v oblasti zemědělské výroby, myslivosti a lesnictví si zaměstnanec v průměru vydělal 14 483 korun. Většina zaměstnanců odvětví však pobírala mnohem nižší částku.

Podle některých zemědělců dnes souvisí nízké platy v jejich oboru i s tím, že největší podporu a dotace nedostává zemědělská výroba, ale takzvaná údržba krajiny. „V Česku se podpora zemědělství týká především takzvaných sedláků z Václaváku, kteří si někde pronajmou stovky hektarů luk, nechají na ně vyhnat krávy a berou stamiliony korun za to, že jim tu louku třeba třikrát za rok někdo zmulčuje nebo pokosí. Jinak nic,“ stěžuje si například František Špatný, chovatel koz z Bílska na Strakonicku. Takzvaní pasečkáři, kteří sami možná krávu ani neviděli, tak podle něj profitují ze zemědělských dotací mnohem více než výrobci potravin.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!