Ekonomové odhadují, že se inflace bude pohybovat kolem dvou procent, což je i dlouhodobý cíl České národní banky. Ta právě kvůli riziku deflace, tedy poklesu cen v ekonomice, před třemi lety přistoupila k umělému oslabování kurzu koruny.
„Inflace by měla začít v následujících měsících mírně přestřelovat dvouprocentní cíl ČNB, v druhém čtvrtletí její dynamika mírně zpomalí díky očekávanému konci kurzového závazku ČNB a slabšímu efektu u cen pohonných hmot,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.
Příčinou přestřelování je to, že loni touto dobou byly ceny pohonných hmot velmi nízké, a v meziročním srovnání se tak bude inflace o dost zvyšovat.
Podle Seidlera i Davida Marka, hlavního ekonoma společnosti Deloitte, by růst za celý letošní rok měl dosáhnout průměru kolem dvou procent. S touto výší pak počítá i revidovaná makroekonomická predikce ministerstva financí.
ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, intervence budou pokračovat |
Dvouprocentní hranice je obecně brána všude ve světě jako jakási záruka stability a to je také důvod, proč na tuto úroveň cílí i ČNB. Pokud by ceny rostly neúměrně rychle, za dříve naspořené peníze by si lidé pořídili méně zboží a služeb.
První náznaky, že se růst cen konečně přiblížil k vytčenému cíli tuzemského strážce ekonomiky, se přitom objevily v posledních dvou měsících loňského roku. Nejprve v listopadu vystoupala inflace na meziroční bázi (jde o cenovou úroveň, která vylučuje sezonní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce. Bere se v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku či valorizací – pozn. red.) na 1,5 procenta a pak v prosinci, kdy dosáhla úrovně dvou procent.
Neřesti i bydlení
Růst cen přitom táhne hned několik složek. „Pokud jde o základní kategorie spotřebitelského koše, nejrychleji jdou nahoru ceny cigaret a alkoholu, stravování a ubytování vlivem EET. Pak potraviny, náklady na zdravotní péči a pohonné hmoty,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB. Dodal, že letos půjdou nahoru ceny v rámci téměř celého spotřebitelského koše, zvláště pak služeb, potravin a bydlení.
Okurky stojí dvojnásobek, bundy zdražily o třetinu. Co bude dál? |
Inflace by ale už teď mohla být reálně vyšší. Už nějakou dobu se mezi ekonomy vede spor, jestli by se do indexu spotřebitelských cen neměly zařazovat ceny nemovitostí určených k rezidenčnímu bydlení. „Ty se dosud braly jako investice, podle mě jde o spotřebu,“ řekl LN před časem například viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
Ceny nemovitostí jsou dnes zahrnuty v inflaci pouze částečně a nepřímo v podobě nájemného a tzv. imputovaného nájemného (nájemné, které by obyvatelé platili v případě, že by nebydleli ve vlastním – pozn. red.). S tím, že by se sem měly řadit i nemovitosti, však značná část ekonomů nesouhlasí.
„Nákup nemovitosti je investicí, podobně jako nákup akcie nebo zlata. Sledujeme-li spotřebitelskou inflaci, měli bychom zůstat u spotřebních položek,“ říká ale Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
JAK ZJISTIT INFLACIKaždý první den v měsíci vyrážejí tazatelky v Praze a v dalších 35 krajských a okresních městech do 8500 prodejen a provozoven služeb. Jejich práce končí přibližně dvacátého. Do té doby musí vyšetřit zhruba 55 tisíc cen pro 620 reprezentantů spotřebního koše. Ceny zapisují pomocí elektronických mobilních záznamových zařízení a na konci každého dne je odesílají na Krajskou správu Českého statistického úřadu (ČSÚ) do Hradce Králové. Zde se provádí kontrola a předběžný výpočet indexů. Ke konci měsíce jsou tato data odeslána do pražského ústředí ČSÚ k dalšímu zpracování. Ceny dalších zhruba 80 položek se zjišťují centrálně. To jsou např. ceny stejné pro celou republiku, průměrné ceny zjistitelné z různých výkazů či z internetu. Tím se do výpočtu inflace dostane dalších zhruba deset tisíc cen. V Praze dochází k finální kontrole, výpočtu indexů a vytvoření tabulek. Indexy a tabulky jsou devátého dne každého následujícího měsíce zveřejněny na internetových stránkách ČSÚ. |