Nejvíce daňových hříšníků se zatím podle DPA přihlásilo v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku, celkem 556. V sousedním Hesensku, kde leží i obchodní metropole země Frankfurt nad Mohanem, ulevilo svému "černému svědomí" nejméně 330 osob, v největší spolkové zemi Bavorsku jich je necelých 300. Ještě minulý týden přitom úřady po celém Německu věděly ani ne o 500 majitelích švýcarských kont.
Čtěte více |
V přístavním Hamburku se dosud přihlásilo 88 hříšníků, díky nimž tamní ministerstvo financí počítá s výběrem dalších 20 milionů eur (necelých 520 milionů Kč). V Dolním Sasku svá švýcarská konta zatím dobrovolně nahlásilo podle DPA 273 Němců. Na počátku tohoto týdne jich bylo o sto méně a už tehdy tamní úřady kalkulovaly s dodatečným ziskem 11,3 milionu eur (asi 293 milionů Kč).
Odevzdají až půlku svého platu, penále ale platit nemusí
Pokud němečtí daňoví hříšníci oznámí své "ulité" peníze v zahraničí dobrovolně a zdejší finanční úřady o nich ještě nevědí, nehrozí jim za to žádný postih. Musí pouze doplatit ušlé daně a úroky. Jak ale upozornil zpravodajský server n-tv.de, u Němců spadajících do nejvyšší daňové třídy to může znamenat ztrátu až poloviny nezdaněné sumy uschované na švýcarském účtu.
Východný obchod s kradenými osobními daty
Za avizovaný nákup CD s ukradenými bankovními daty o zhruba 1500 majitelích kont ve Švýcarsku by měla německá vláda zaplatit 2,5 milionu eur. Podle listu Süddeutsche Zeitung se tak rozhodnutí přistoupit na nabídku neznámého prodejce už nyní vyplatilo. Mnichovský deník před časem uvedl, že celkem by Německo mohlo pomocí údajů z tohoto disku zpětně vymoci až 400 milionů eur na ušlých daních.
Souhlas berlínské vlády s nákupem těchto informací, ke kterému se musí ještě vyslovit jednotlivé spolkové země, ale vyvolal roztržku se Švýcarskem. To v reakci pohrozilo například zveřejněním jmen německých politiků a vysokých státních úředníků, kteří mají svá konta ve švýcarských bankách. Obchod vyvolává i právní a etické spory, zda lze bojovat proti daňovým unikům pomocí kradených dat.
