Markéta Žáčková z Vilémova u Kadaně, svobodná matka, se nejen vinou drog dostala do hluboké platební neschopnosti. Dluhy, které se jí za krátkou dobu nasčítaly, dosahují statisícových částek. Nezbylo jí nic jiného než zažádat o osobní bankrot. Reportáž odvysílala tento týden Česká televize.
Počet osobních bankrotů strmě rosteleden únor březen duben květen červen červenec srpen Pramen: Cribis.cz |
"Podat návrh na osobní bankrot může jen nepodnikatel, který má více než jednoho věřitele a prokáže, že je v jeho možnostech v průběhu pěti let od vyhlášení bankrotu splatit alespoň 30 procent dlužné částky," sdělila vedoucí analytického oddělení společnosti Věra Kameníčková a dodala, že v případě podnikatele musí být v době podání žádosti ukončené živnostenské oprávnění.
Z analýzy dále vyplývá, že se postupně zvyšuje také podíl počtu osobních bankrotů na celkovém počtu vyhlášených bankrotů, tedy včetně bankrotů právnických a fyzických osob podnikatelů. "Jejich počet se vyvíjí podobně rychle, liší se však rychlost, s jakou tyto návrhy řeší soudy," upřesnila Kameníčková.
"Mohu potvrdit, že se počet povolených oddlužení, čili osobních bankrotů, výrazně zvýšil. Ten návrh nového insolvenčního zákona je propracovanější a byla mu věnována větší reklama. Lidé to samozřejmě více využívají, protože se jednoduše o tom více ví," řekl insolvenční správce Daniel Ševčík a dodal, že by jejich růst nepřipsal primárně finanční krizi.
Jelikož přibývá osobních bankrotů fyzických osob tempem, které vzbuzuje pozornost, hovoří se dokonce o možném zneužití tohoto zákona.
"Je tady jedna velmi debatovaná skupina insolvenčních řízení. Ta souvisí se spotřebitelskými půjčkami, které byly poskytovány na vysoký úrok nebo za podmínek krajně určitou část těchto případů," řekl insolvenční správce Michal Žižlavský.
Ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Marek Mičúch přičítá zvýšený počet osobních bankrotů situaci na trhu práce.
"Stabilní vývoj, poptávka převyšující nabídku práce a očekávání rostoucích příjmů vytvářejí předpoklad pro zvýšení poptávky po úvěrech v čase hospodářského růstu. Roste zadlužení domácností. Avšak v případě ekonomického poklesu dochází k propouštění," uvedl Mičúch a dodal, že ztráta zaměstnání vede jednoduše k poklesu příjmu domácností, který v krajních případech Čechům povolené zadlužení způsobuje.
Bankroty neminuly ve velkém ani firmy
Firmy, podnikatelé a živnostníci na tom nejsou o nic lépe než domácnosti. Zatímco za prvních osm měsíců loňského roku bylo vyhlášeno 545 jejich bankrotů, letos jich bylo za stejné období o 307 více.
Podle odborníků jsou pro podniky velice nebezpečné velké zakázky, kterými společnosti přeceňují své síly a nejsou pak schopny splácet závazky svým věřitelům.
Dalším případem, kdy se firma může dostat do insolvenční propasti, je platební neschopnost společnosti, se kterou firma spolupracuje.
Jedním s oborů, který byl krizí postižen zásadním způsobem, je stavebnictví. Počet bankrotů stavebních firem vzrostl v prvním pololetí letošního roku meziročně o 49 procent. Zatímco loni ve stejném období se dostalo do insolvenčního řízení 53 stavebních společností, letos jich bylo 79.
"V řadě firem se obecně podcenil ,risk management‘, analýza platebních, kapacitních schopností, certifikátů nebo jakosti subdodavatelů. To pak v některých případech vyústilo v tragédii," řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Základním problémem vysokého počtu podávaných insolvenčních návrhů a následných úpadků v oboru stavebnictví je podle něj snaha získat zakázku za každou cenu a stanovování dumpingových cen, které neodpovídají skutečným nákladům firmy.
