Právě během takzvaného druhého čtení, kdy poslanci předkládají pozměňovací návrhy, by zákon mohl doznat ještě větších změn ve prospěch spotřebitele, než s jakými se dosud počítalo.
Například podle současné podoby by mohl poskytovat spotřebitelské úvěry pouze ten, kdo obdrží licenci České národní banky (ČNB) a bude pod jejím dozorem. Jenže jediná sankce pro ty, kteří budou podnikat bez licence, spočívá v tom, že nezískají nárok na nic víc než na vrácení jistiny podle uzavřené smlouvy. Tedy že zůstanou bez nároku na úroky.
„Problémem je, že pokud si od takového subjektu bude chtít někdo půjčit, tak se to obejde tím, že reálně klient dostane 20 tisíc, ale smluvně podepíše půjčku na 30 tisíc korun,“ říká poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).
Chce proto podat pozměňovací návrh, který by měl zpřísnit sankce i pro nelegální subjekty poskytující úvěry. „U lehčích správních deliktů by šlo o sankce do deseti milionů korun, pro ty horší pak až 20 milionů,“ dodal Klaška.
S tím by šla ruku v ruce i další novinka. Dohled nad subjekty, které půjčují peníze bez licence, by podle Klaškova návrhu měla mít právě ČNB. U té se přitom dosud počítalo pouze s dohledem nad licencovanými firmami.
Lidé si za pár let sami vyměří daň. Stát uvěří, že jsou poctiví |
Centrální banka by podle Klašky měla dohlížet na všechny poskytovatele úvěrů jednak proto, že dozoruje celý kapitálový trh, a jednak z toho důvodu, že neexistuje jiný orgán, který by to mohl dělat a byl natolik kompetentní. S výjimkou orgánů, které se zabývají trestnou činností. „Nelegální úvěr podle mě není úplně trestným činem,“ myslí si ale Klaška.
ČNB se k takovým úvahám odmítá vyjádřit. Už dříve ale člen jejího vedení Jiří Rusnok pro LN uvedl, že dohled nad nebankovními poskytovateli půjček pod ČNB nepatří. „Nejde o relevantní finanční trh, který by měl systémový význam. Jestli zkrachuje malý poskytovatel nebankovních úvěrů, z makroekonomického hlediska se nic nestane,“ vysvětlil.
Zrušení rozhodčích doložek
Podle ČNB zůstanou problémem hlavně ti, kteří poskytují půjčky mimo zákon. „Dohled nad nimi, včetně postihu, by ale neměl být záležitostí dohledu nad finančním trhem, ale úlohou represivních složek, jako je policie, které jsou k tomu vybaveny,“ říká mluvčí ČNB Marek Zeman.
Kromě řady změn ve prospěch klientů, jako je zrušení rozhodčích doložek ve spotřebitelských sporech, se však objevují i pozměňovací návrhy, které lidem příliš nepomohou. Například sněmovní ústavně-právní výbor podpořil návrh, který snižuje kapitálový požadavek u nebankovních subjektů, které budou chtít půjčovat, z 20 na 15 milionů korun.
Cesta k bydlení vede džunglí rizik. Co všechno vás čeká při koupi bytu? |
„To bude pravděpodobně znamenat vyšší počet poskytovatelů na trhu, což může komplikovat dohled nad nimi,“ tvrdí Kateřina Vaidišová z tiskového odboru ministerstva financí s tím, že její úřad podporuje původní variantu.
„Hlavní podstatou výše minimálního kapitálu je, aby společnosti, které v této oblasti chtějí podnikat, měly dostatečně velký kapitál, aby byly schopny řádně vypořádat své závazky. A také, aby klienti měli možnost se domoci svých práv a finančních prostředků,“ dodává Zeman.
V navrhovaných změnách však existuje vícero nástrah. Tou hlavní je pak možnost věřitele uspokojit svou pohledávku z výtěžku prodeje věci, jejíž pořízení bylo financováno úvěrem a která je předmětem jeho zajištění. Například může jít o automobil. „Tento pozměňovací návrh považujeme za problematický, jelikož usnadní adaptaci lichvářů na podmínky regulace, kdy budou moci efektivně vymáhat půjčky, které poskytnou bez licence,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
