Vyplývá to z výzkumu Češi a reklama 2008, který mapuje proměny postojů české veřejnosti k reklamě. Výzkum realizuje společnost Factum Invenio ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur, Českou marketingovou společností a Českým sdružením pro značkové výrobky.
„Nepotvrdila se hypotéza, že mladí lidé do 29 let mají na reklamu jiné požadavky než starší generace. V obou případech kladou dotazovaní největší důraz na pravdivost a důvěryhodnost reklamy a na to, aby podávala důležité informace. Naopak, ani jedna skupina nijak neoceňuje například vystupování známých osobností v reklamě nebo takzvanou odvázanost či odlišnost reklamy - tyto atributy jsou pro ně nepodstatné. Mladí lidé ovšem víc než starší oceňují vtipnou reklamu,“ uvedla při prezentaci výsledků výzkumu psycholožka Jitka Vysekalová.
Proti předchozím létům se snížilo procento lidí, kteří uznávají význam reklamy při orientaci v nabídce zboží. „Nákup na základě reklamy přiznává 31 procent dotázaných. Šedesát tři procent uvádí, že podle reklamy nenakupuje, a zbytek si není jist,“ konstatovala Vysekalová. Podíl těch, kteří připouštějí, že je reklama při nákupu ovlivňuje, se podle ní dlouhodobě pohybuje mezi 30 a 40 procenty, ale v posledních letech se více blíží ke třicítce.
Ženy jsou přísnější
V otázce reklamy na cigarety, volně prodejné léky a na alkoholické nápoje jsou podle Vysekalové méně benevolentní ženy než muži. „Reklamu na cigarety by zakázalo nebo silně omezilo 52 procent žen a 37 procent mužů, reklamu pivních značek by regulovalo 27 procent žen a 11 procent mužů. U destilátů dvakrát tolik žen než mužů požadovalo úplný zákaz jejich propagace. Ženy by byly restriktivnější i v případě reklamy na víno,“ sdělila Vysekalová. Nemění se tolerantní postoj Čechů k reklamě s erotickými motivy, jejíž zákaz požaduje jen necelých šest procent populace. Muži přitom častěji než ženy zastávají názor, že se jim taková reklama líbí.
Pokud jde o vnímání intenzity reklamy v médiích, jsou Češi nejvíc přesyceni reklamou v televizích, přičemž tento pocit stále roste. Týká se to všech tří celoplošných stanic, avšak nejsilněji televize Nova, kde vnímá reklamu jako příliš intenzivní 83 procent Čechů. Prima připadá přeplněná reklamou 76 procentům lidí a Česká televize 49 procentům.
Nejvíce prostoru pro další možná reklamní sdělení stále zůstává na místě prodeje, zejména v podobě ochutnávek a prezentací v obchodech. Značně zesílil negativní postoj občanů k reklamě v rámci dětských televizních pořadů, téměř tři čtvrtiny Čechů by ji nějakým způsobem omezily. „Třetina veřejnosti si přeje tuto reklamu zakázat a třetina by ji nějakým způsobem omezila. Jen čtvrtina se domnívá, že tuto reklamu není třeba regulovat, a pětina dotázaných by to nechala na rodičích,“ uvedl Jan Herzmann, ředitel Factum Invenio.
„Nepotvrdila se hypotéza, že mladí lidé do 29 let mají na reklamu jiné požadavky než starší generace. V obou případech kladou dotazovaní největší důraz na pravdivost a důvěryhodnost reklamy a na to, aby podávala důležité informace. Naopak, ani jedna skupina nijak neoceňuje například vystupování známých osobností v reklamě nebo takzvanou odvázanost či odlišnost reklamy - tyto atributy jsou pro ně nepodstatné. Mladí lidé ovšem víc než starší oceňují vtipnou reklamu,“ uvedla při prezentaci výsledků výzkumu psycholožka Jitka Vysekalová.
Proti předchozím létům se snížilo procento lidí, kteří uznávají význam reklamy při orientaci v nabídce zboží. „Nákup na základě reklamy přiznává 31 procent dotázaných. Šedesát tři procent uvádí, že podle reklamy nenakupuje, a zbytek si není jist,“ konstatovala Vysekalová. Podíl těch, kteří připouštějí, že je reklama při nákupu ovlivňuje, se podle ní dlouhodobě pohybuje mezi 30 a 40 procenty, ale v posledních letech se více blíží ke třicítce.
Ženy jsou přísnější
V otázce reklamy na cigarety, volně prodejné léky a na alkoholické nápoje jsou podle Vysekalové méně benevolentní ženy než muži. „Reklamu na cigarety by zakázalo nebo silně omezilo 52 procent žen a 37 procent mužů, reklamu pivních značek by regulovalo 27 procent žen a 11 procent mužů. U destilátů dvakrát tolik žen než mužů požadovalo úplný zákaz jejich propagace. Ženy by byly restriktivnější i v případě reklamy na víno,“ sdělila Vysekalová. Nemění se tolerantní postoj Čechů k reklamě s erotickými motivy, jejíž zákaz požaduje jen necelých šest procent populace. Muži přitom častěji než ženy zastávají názor, že se jim taková reklama líbí.
Pokud jde o vnímání intenzity reklamy v médiích, jsou Češi nejvíc přesyceni reklamou v televizích, přičemž tento pocit stále roste. Týká se to všech tří celoplošných stanic, avšak nejsilněji televize Nova, kde vnímá reklamu jako příliš intenzivní 83 procent Čechů. Prima připadá přeplněná reklamou 76 procentům lidí a Česká televize 49 procentům.
Nejvíce prostoru pro další možná reklamní sdělení stále zůstává na místě prodeje, zejména v podobě ochutnávek a prezentací v obchodech. Značně zesílil negativní postoj občanů k reklamě v rámci dětských televizních pořadů, téměř tři čtvrtiny Čechů by ji nějakým způsobem omezily. „Třetina veřejnosti si přeje tuto reklamu zakázat a třetina by ji nějakým způsobem omezila. Jen čtvrtina se domnívá, že tuto reklamu není třeba regulovat, a pětina dotázaných by to nechala na rodičích,“ uvedl Jan Herzmann, ředitel Factum Invenio.
