28. února 2011 9:42 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

SKLENÁŘ: Státní důchodový pilíř také není bezpečný

Důchodci - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Důchodci - ilustrační foto | foto: Lidové noviny

PRAHA Vládní návrh penzijní reformy opět rozvířil debatu o tom, zda má být součástí penzijního systému druhý fondový pilíř. Ve prospěch fondů se kladou argumenty, jako je rozložení rizik a snížení negativního vlivu stárnutí populace. Naopak odpůrci fondů varují před rizikem oscilace kapitálových trhů, krádeže a díky zkušenosti z Maďarska i případným znárodněním, což je vlastně také krádež.

Fondový pilíř je bez debat spojen s řadou rizik. Pomíjí se ale fakt, že rizika se týkají i průběžně financovaného pilíře. Ten je podle jeho obhájců ke své udržitelnosti třeba jenom parametricky upravovat. Co to znamená?

Představte si muže, kterému bude 62 let a těší se na zasloužený důchod (podle ČSSZ průměrně asi 11 200 korun měsíčně). Podle demografických tabulek by jej měl pobírat asi 12 let. Jeho nárok na důchod odpovídá hypoteticky naspořené částce mírně přes 1,5 milionu, při zohlednění mírné valorizace nad inflaci (cca 3,5 % ročně) a použití diskontní sazby 4,2%(výnos státních dluhopisů).

Změna věku odchodu do důchodu je také "znárodnění"

Ovšem vláda náhle provede parametrickou změnu a třeba odsune odchod do důchodu o 12 měsíců. Touto změnou stát sebral asi 134 tisíc z našeho hypotetického důchodového účtu. Pokud se odchod do důchodu odsune o 2 roky, tak nám stát "znárodnil" víc jak čtvrt milionu a tento krok je ekvivalentní snížení důchodu o 17%.

To by asi bylo označeno jako asociální změna ničící mezigenerační soudržnost, kdežto označení parametrická změna se přijímá jako nezbytný krok. Rozumím, že parametrické změny jsou nevyhnutelné k udržitelnosti průběžně financovaného důchodu.

Ale je iluze si myslet, že důchod z tohoto pilíře je naprosto bezpečný a bezrizikový při srovnání s fondovým pilířem.

Petr Sklenář, hlavní ekonom Atlantik FT