Uvádí se to v dokumentu vydaném dnes v Paříži na závěr ministerské schůzky 30 členských zemí. Českou republiku na zasedání zastupoval místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel.
Během dvoudenní schůzky vydala OECD zprávu o hospodářských výhledech členských států, ve které České republice předpovídá na tento a další rok mírné snížení tempa růstu a zvýšení inflace a rozpočtového deficitu.
Havel dnes řekl, že není těmito odhady znepokojen. Očekává, že konečná čísla budou lepší, než se ve zprávě uvádí, i když připustil, že situace se může přechodně trochu zhoršit. Za důležitější než momentální vývoj označil udržení předpokladů hospodářského růstu, a konkrétně zmínil roli investic do vzdělání, větší pružnosti trhu a součinnost s Evropskou unií a OECD v získávání přístupu na další trhy.
Za nejzajímavější sdělení zprávy OECD označil místopředseda vlády její konstatování, že nejpomalejší je hospodářský rozvoj Evropy. V závěrečném komuniké vyslovují ministři předpoklad, že Evropa bude své zpoždění postupně dohánět.
Kromě možného dalšího zdražování energie označili ministři za riziko pro další vývoj možné změny nynějších příznivých finančních podmínek a prohlubování schodků bilance běžných účtů. Za věc prvořadé důležitosti považují opatrnou rozpočtovou politiku.
V komuniké se poukazuje také na značné možnosti reforem pracovního trhu, zvlášť v Evropě, na význam odstraňování překážek pro přímé zahraniční investice a na nutnost zlepšovat podnikatelské prostředí.
Na pořadu jednání bylo také případné další rozšiřování OECD. Nastupující generální tajemník José Ángel Gurría má k tomu podat zprávu na příštím zasedání. V prvé řadě však půjde o stanovení kritérií, ne o určování, které země připadají v úvahu.
Upřesnit možné kandidáty odmítl také Havel. Pozice České republiky je podle něj nikoho nejmenovat, upřesnit kritéria a nepřehlížet menší evropské země. Zde konkrétně zmínil pobaltské státy a Slovinsko. Pokud jde o kritéria, nemá jít jen o ekonomickou výkonnost té které země a o její místo ve světové ekonomice, ale i o určitou filosofii ve věcech hospodářské politiky i demokracie a politiky vůbec.
Během dvoudenní schůzky vydala OECD zprávu o hospodářských výhledech členských států, ve které České republice předpovídá na tento a další rok mírné snížení tempa růstu a zvýšení inflace a rozpočtového deficitu.
Havel dnes řekl, že není těmito odhady znepokojen. Očekává, že konečná čísla budou lepší, než se ve zprávě uvádí, i když připustil, že situace se může přechodně trochu zhoršit. Za důležitější než momentální vývoj označil udržení předpokladů hospodářského růstu, a konkrétně zmínil roli investic do vzdělání, větší pružnosti trhu a součinnost s Evropskou unií a OECD v získávání přístupu na další trhy.
Za nejzajímavější sdělení zprávy OECD označil místopředseda vlády její konstatování, že nejpomalejší je hospodářský rozvoj Evropy. V závěrečném komuniké vyslovují ministři předpoklad, že Evropa bude své zpoždění postupně dohánět.
Kromě možného dalšího zdražování energie označili ministři za riziko pro další vývoj možné změny nynějších příznivých finančních podmínek a prohlubování schodků bilance běžných účtů. Za věc prvořadé důležitosti považují opatrnou rozpočtovou politiku.
V komuniké se poukazuje také na značné možnosti reforem pracovního trhu, zvlášť v Evropě, na význam odstraňování překážek pro přímé zahraniční investice a na nutnost zlepšovat podnikatelské prostředí.
Na pořadu jednání bylo také případné další rozšiřování OECD. Nastupující generální tajemník José Ángel Gurría má k tomu podat zprávu na příštím zasedání. V prvé řadě však půjde o stanovení kritérií, ne o určování, které země připadají v úvahu.
Upřesnit možné kandidáty odmítl také Havel. Pozice České republiky je podle něj nikoho nejmenovat, upřesnit kritéria a nepřehlížet menší evropské země. Zde konkrétně zmínil pobaltské státy a Slovinsko. Pokud jde o kritéria, nemá jít jen o ekonomickou výkonnost té které země a o její místo ve světové ekonomice, ale i o určitou filosofii ve věcech hospodářské politiky i demokracie a politiky vůbec.
