V Bruselu ministři zemí EU nakonec novou směrnici o liberalizaci služeb posvětili. Nyní se čeká na schválení europarlamentem. A ten by podle předpokladů neměl otálet. Směrnice by měla začít platit do tří let od schválení, každý stát však může toto opatření přijmout dříve.
„Výsledek jednání považuji za výrazný úspěch. Je to dobrá zpráva pro malé a střední podnikatele a živnostníky. Přijetím směrnice se uvolňuje potenciál pro další růst ekonomiky a snižování nezaměstnanosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Stát si nechal vypracovat studii, podle které díky uvolnění služeb poroste HDP a vzniknou i nová pracovní místa.
Nutnost odkrýt karty
Do schválené kompromisní varianty otevření trhu se „probojovaly“ i úpravy, na kterých trvali především nováčci unie včetně Česka a liberálnější státy jako Británie, Nizozemsko, Dánsko a Irsko. „Povedlo se prosadit například screening, mechanismus, který nutí státy, aby transparentně referovaly o omezování trhu a jeho důvodech,“ vysvětlil náměstek ministra obchodu Martin Tlapa.
Státy pak musí odkrýt karty a sdělit, jakými úpravami přesně hodlají volný pohyb služeb omezovat.
Naopak komise získá pravomoc každý balík legislativy za každý stát prozkoumat a sdělit, do jaké míry je v pořádku. A případně nařídit, aby byl příslušný zákon zrušen, protože odporuje volnému poskytování služeb.
I když vypadl ze schválené varianty princip země původu, který sliboval živnostníkům možnost poskytovat služby v cizině a řídit se českými pravidly, podařilo se aspoň prosadit princip tichého souhlasu.
„Tedy bude-li podnikatel žádat o povolení k zahájení činnosti a úřad mu ve stanovené lhůtě neodpoví, bude se povolení považovat za udělené,“ říká Tlapa. Šéf Sdružení živnostníků a podnikatelů ČR Bedřich Danda se však diví, jak takové pravidlo bude platit v praxi.
„Když přijde kontrola a podnikatel nebude mít povolení, mohou ho i zatknout za nedovolenou činnost,“ konstatuje.
Jinak je Danda s pokrokem při uvolňování trhu spokojen, i když soudí, že na Čechy kvůli tvrdé konkurenci v zahraničí nikdo nečeká. Odhaduje, že by mohlo odejít asi pět procent živnostníků, a to především z hraničních oblastí Šumavy či Znojemska.
Většímu odlivu brání podle něj zásadní věc. „Problém je v komunikaci. Těžko se řemeslníci uplatní, když neumějí řeč. Tu umí většinou studenti, ale ti jsou na tom zase hůř s řemeslem,“ uzavírá.
