Od dob průmyslové revoluce začínají stroje nahrazovat v práci lidi. Dosud se ale lidem vždy dařilo úspěšně se rekvalifikovat, vznikly nové profese, které stroje vykonávat nedokázaly. V posledním desetiletí ale zaznamenáváme něco výjimečného. Zatímco dříve stroje nahrazovaly hlavně manuální práci, pokroky v oblasti umělé inteligence způsobují, že jsou ohrožena i povolání, ve kterých se pracuje „hlavou“.
Diskusi ještě více rozproudila studie „Budoucnost práce: Jak moc ohrozí automatizace jednotlivé povolání?“, kterou v roce 2013 vydali Michael Osborn a Carl Benedikt Frey. Jejím závěrem totiž bylo, že současné pokroky v umělé inteligenci ohrožují téměř polovinu povolání.
|
|---|
Na první pohled to vypadá hrozivě. Když si však studii podrobněji nastudujete, zjistíte, že pouze některá zaměstnání budou zcela nahrazena. Mnohem více bude takových, které nezaniknou, pouze jejich jednotlivé části budou zautomatizované.
Velmi rád uvádím příklad povolání učitele. Většina učitelů má ráda své učitelské povolání, ale pravděpodobně již méně rádi opravují písemky, což je velmi nezáživná činnost. Toto bude již za krátký čas schopna dělat umělá inteligence. Povolání učitele tím zdaleka nezanikne, ba naopak, učitel se bude moci věnovat zajímavějším částem svého povolání jako přípravě učiva, aby bylo pro žáky co nejzajímavější.
Zůstat člověkem a rozvíjet schopnosti
Nejvíce ohrožena jsou pracovní místa v dopravě, logistice a asistentské pozice. Naopak nejmenší pravděpodobnost nahrazení roboty mají právě učitelé a dále zdravotnické či sociální profese.
Co dělat, abychom na poli budoucnosti měli stále své uplatnění? Ve zkratce řečeno je třeba zůstat člověkem a rozvíjet právě schopnosti, které ještě umělá inteligence dlouhou dobu mít nebude. Toto je seznam vlastností pracovníka budoucnosti, nazývám ho deset dovedností pro budoucnost:
- kreativita
- empatičnost
- emoční inteligence
- sociální inteligence
- všestrannost
- adaptabilita
- kritické myšlení
- zájem o nejnovější technologie
- prezentační schopnosti
- základy počítačové vědy a programování (Python)
Jako nadšený programátor a Pythonista jsem si nemohl odpustit zručnost číslo deset. Ale je to skutečně tak, programování je totiž podle mě matematika 21. století.
Nakonec napíšu ještě jeden příběh k zamyšlení. Mnoho lidí si zvyklo odvolávat se na „staré dobré časy“, kdy nebylo třeba tolik techniky. Vlastně možná by svým způsobem nejraději zastavili pokrok. Když takového člověka potkám, řeknu mu vždy následující příběh:
Jeden z nejslavnějších amerických ekonomů všech dob, Milton Friedman, navštívil v 60. letech jistou asijskou krajinu. Místní představitelé mu ukázali jedno staveniště, na kterém se stavěl kanál. K vlastnímu údivu si všiml, že namísto moderních traktorů a bagrů ho dělníci kopali s lopatami. Na jeho otázku, proč se využívá tak málo strojů, vládní byrokrat odpověděl: „Vy tomu vůbec nerozumíte. To je přece politika zaměstnanosti.“ Friedmanovi nedalo, aby podobně překvapivě neodpověděl:“ Já jsem si myslel, že chcete postavit kanál. Pokud se snažíte o zaměstnanost, proč těm dělníkům nedáte do rukou lžičky?“
Pokrok se tedy zastavit nedá. A ani bychom to určitě nechtěli. Technologie nám totiž v konečném důsledku přinášejí více užitku než starostí.
Předchozí díly seriálu o umělé inteligenci:
Umělá inteligence pro váš byznys: k učení jsou potřeba miliardy dat, pomáhá i inspirace přírodou
Umělá inteligence pro váš byznys: pracujeme s ní neustále, aniž bychom si to uvědomovali
