Pro kancelářské zaměstnance je nejčastějším důvodem odchodu ze zaměstnání nuda a nemožnost seberealizace. V letošním roce však trh práce ovlivní jarní koronavirová situace.
Vyhazov z práce je zkušenost, která člověka posílí, tvrdí psycholog. Jak se s výpovědí ideálně vypořádat? |
„Po skončení státní podpory na udržení zaměstnanosti budou firmy nucené snižovat náklady, některé přestanou být životaschopné a je tedy velmi pravděpodobné, že poroste počet propouštěných zaměstnanců,“ upozornil generální manažer mBlue Kamil Mahovský. Z makroekonomického hlediska ale podle něj nepůjde o dramatický nárůst nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé a manažeři využijí situaci pozitivně k uskutečnění úsporných opatření.
Z uvedeného průzkumu dále vyplývá, že čtyři z deseti uchazečů o práci ve sledovaném období uvedli, že důvodem odchodu z předchozího zaměstnání byla nevhodná či nudná práce a nedostatečný prostor k seberealizaci. „Dalších 11 procent nevidělo u předchozího zaměstnavatele prostor pro kariérní růst,“ uvedla marketingová manažerka mBlue Michaela Břehovská.
Ztráta motivace a chybějící prostor k seberealizaci měla podle průzkumu přitom vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2014 byl důvodem k výpovědi pro 30 procent zaměstnanců, o tři roky později pro 35 procent a v loňském roce už pro 41 procent dotazovaných.
O zvyšující se sebedůvěře a ochotě měnit zaměstnání z vlastní vůle v loňském roce svědčila i rostoucí křivka výpovědí ze strany zaměstnanců. Z celkového počtu kancelářských zaměstnanců, kteří měnili pracovní místo, jich podalo výpověď v loňském roce 40 procent, přitom před šesti lety to byla necelá pětina. „Tento trend podpořila nízká nezaměstnanost a neutuchající poptávka po bílých límečcích, a to na všech úrovních, od absolventů po experty ve středním a vyšším managementu,“ doplnila Břehovská.
I přesto, že byl na trhu práce nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, byla zhruba čtvrtina lidí v loňském roce nucena odejít kvůli reorganizaci a nadbytečnosti. V průběhu sledovaného šestiletého období šlo přitom o stabilní podíl.
Kvůli neshodám s nadřízenými odchází asi pětina zaměstnanců. Z důvodu ztráty důvěry v nadřízené a v jejich odbornou kompetenci v loňském roce opustilo zaměstnání 12 procent lidí, dalšími pohnutkami byly například absence pochval a chybějící zpětná vazba od vedení.
V průměru 13 procent respondentů uvedlo jako důvod odchodu ze zaměstnání špatnou atmosféru ve firmě a nevyhovující firemní kulturu. Výpovědi z osobních důvodů pak představovaly další 12procentní podíl na výpovědích zaměstnanců. „Pokud jde o osobní důvody, uvádějí lidé nejčastěji ty rodinné, zdravotní, ale i špatnou dopravní dostupnost do zaměstnání nebo časté služební cesty,“ podotkla Břehovská.
