Úterý 31. března 2020svátek má Kvido 4 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Země hypermarketům zaslíbená

První hypermarket byl v Česku postaven v roce 1991. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První hypermarket byl v Česku postaven v roce 1991. | foto: Lidové noviny

PRAHA První supermarket byl v Česku postaven v roce 1991 a první dva hypermarkety v roce 1997. Před letošními Vánocemi už nákupní vozíky proháníme po 560 supermarketech, 190 hypermarketech a 37 nákupních centrech.

Žádná jiná postkomunistická země neumožnila "nadobchodům" takovou expanzi.
Tehdy jsme se trochu divili," vzpomíná architekt Jaroslav Josífek na návštěvu Charlotte, největšího města Severní Karolíny, kterou absolvoval před jedenácti lety s územními plánovači z několika českých měst na pozvání americké vlády. Když si totiž od svých amerických hostitelů přáli ukázat to "nejzajímavější z města", ti je zavedli do nákupního centra.

Charlottští to ale mysleli smrtelně vážně. Vždyť už někdy v 80. letech ředitel newyorského shopping mallu nazvaného City's South Street Seaport Museum John B. Hightower prohlásil, že "nakupování je hlavní kulturní aktivitou Spojených států".
Dnes se pan Josífek, který působil patnáct let jako hlavní architekt města Brna (v listopadu odešel do důchodu), už tolik nediví. Češi propadli kultuře nakupování taky.

V Brně první hypermarket sice vznikl až v roce 1997 a první nákupní centrum o rok později, dnes už tu ale stojí na tři desítky velkoprodejen (včetně supermarketů). "Mně se to třeba líbit nemusí, ale devadesát procent lidí to tak chce," říká Josífek.

"Nadobchody", jak můžeme souhrnně nazývat supermarkety (s prodejní plochou 400 až 2500 metrů čtverečních), hypermarkety (2500 - 5000 metrů čtverečních) a ještě větší nákupní centra čili shopping mally nyní vtrhly do střední a východní Evropy či Asie jako tsunami. "Stejná energie a dynamika, kterou průmysl nakupování přinesl před třiceti čtyřiceti lety do Ameriky, se nyní šíří po světě," prohlašuje v rozhovoru pro Newsweek Michael Kercheval, šéf mezinárodní asociace nákupních center.

První supermarkety byly v České republice postaveny v roce 1991 (firmy Delvita aMana, dnes Albert), s prvním hypermarketem přišlo Tesco až o šest let později. Dnes Češi mohou podle letošního výzkumu společnosti Incoma Research nakupovat přibližně v 560 supermarketech vlastněných řetězci, ve 190 hypermarketech a 37 nákupních centrech. Nadobchody už dávno nenabízejí pouze potraviny a kosmetiku. Shopping mally s "nákupními galeriemi", restauracemi, multiplexy, posilovnami a kosmetickými salóny fungují jako zábavní centra, kde rodiny tráví celé dny.

Nadobchody se také začínají více stěhovat z periferií do center měst -například na pražském Náměstí republiky buduje společnost Plaza Centers obří shopping mall. Průlomem je stavění hypermarketů ve stále menších městech. V říjnu otevřelo Tesco hypermarket v sedmnáctitisícovém Jičíně, dřív se stavěly jen v místech s nejméně 25 tisíci obyvateli.

Bojkot? Děkuji, nechci.

Podle čerstvého výzkumu společnosti Incoma Research Češi nejraději nakupují právě v hypermarketech (jako je např. Carrefour, 36 procent) a po nich v levných supermarketech čili diskontech (jako třeba Plus, 24 procent). Malé samoobsluhy a pultové prodejny se umístily v oblibě až třetí (22 procent). Přesto ale téměř každá výstavba nadobchodů z poslední doby je spojena s protesty. Těm, co podepisují petice proti velkoprodejnám, vadí , že jsou ošklivé, ničí krajinu a malé prodejny, a obávají se, že až konkurenci zlikvidují, zvednou ceny.

Tak třeba v Olomouci, ve městě se sto tisíci obyvateli, už stojí osmnáct nadobchodů a mnozí místní mají pocit, že tento počet je více než dostatečný. Petici "Stop dalším supermarketům", kterou organizovalo Hnutí Duha, podepsalo tři tisíce lidí. Především kvůli protestům se zastavil projekt obchodního Paláce Morava na okraji památkové zóny v centru města. Stavební úřady ovšem mezitím daly zelenou výstavbě tří nových velkoprodejen.

S těmi se ale nestřetávají pouze ekologičtí aktivisté či staromilci, kteří dávají přednost malým krámkům a samoobsluhám. Obchodní ředitel jedné olomoucké firmy Jaroslav Skácel se před pěti lety nastěhoval do nově koupeného bytu v ulici Horní lán na konci města, kde se budovala rezidenční čtvrť, která měla platit za nejlukrativnější místo k bydlení v hanácké metropoli. Na scéně se však objevili zástupci obchodního řetězce Carrefour a přesvědčili olomouckou radnici, aby změnila územní plán a místo původně určené ke klidnému bydlení "v přírodě" jim vydala v plen. Dnes to tu vypadá trochu jinak, než si pan Skácel na začátku maloval: Carrefour v sousedství jeho domu denně navštíví pět tisíc motorizovaných zákazníků. "Dostavba rezidenční čtvrti se zastavila, polovina zde už bydlících lidí se vystěhovala," vypráví pan Skácel, který v minulosti proti změně územního plánu marně vystupoval. Kromě Carrefouru tady developeři postavili ještě velkoprodejnu nábytku Asko a Giga sport, buduje se další shopping mall a aquapark.

Nejviditelnějším problémem souvisejícím s výstavbou velkoprodejen je podle brněnského architekta Josífka nadměrné dopravní zatížení města. "Tyto obchody jsou jednoznačně orientovány na nakupující, kteří přijedou autem, a to má těžké důsledky pro organizaci i financování dopravy. Město se rozděluje do monofunkčních zón určených pouze k nakupování, bydlení či práci, mezi kterými lidé přejíždějí, " říká Josífek. Větší dopravní zátěž tak znamená ještě těžší zamoření ovzduší měst.
Příběhy občanského odporu většinou končí stejně. Nadnárodní řetězec své plány prosadí (především díky vstřícnosti místních zastupitelstev), nové krabice jsou na světě a lidé je berou útokem - ovšem tentokrát už s nákupními vozíky.

V olomouckém Carrefouru nakupuje také pan Skácel, i přesto, že mu firma v těsné spolupráci s olomouckými radními znehodnotila jeho dvaapůlmilionovou investici do nového bytu. "Bojkotovat to nemá smysl," myslí si. Nepřišel ani žádný zřetelný bojkot nevzhledných supermarketů Lidl, kolem nichž kdosi v několika městech pokácel celá stromořadí, ani supermarketů firmy Delvita, jež v Praze v 90.letech zničila archeologické naleziště.

Nová zbraň

Žádná jiná země v Evropě neumožnila tak rychlé rozšíření velkých zahraničních obchodních řetězců jako Česko , uvádí začátkem roku zveřejněná studie Incomy. Tuzemsko, kde je hustota hypermarketů největší ve střední a východní Evropě, se pro super-, hyper- a megamarkety stalo skutečně zaslíbenou zemí.

Nové obří obchodní centrum Arena Park s prodejní plochou 18 tisíc metrů čtverečních má příští rok stát ve Folmavě u hranic s Německem. U sousedů, například v blízkém městečku Furth im Wald, by jeho německému staviteli podle Richarda Brunnera z Průmyslové a obchodní komory v bavorském Řezně povolili plochu maximálně čtyři tisíce metrů. "V Německu je třeba dbát o územní plán, což je vlastně zátěžová studie. Ta zjišťuje, jaké obchody jsou v okolí, jaký mají sortiment, jak jsou velké," vysvětluje pan Brunner. I české obce ovšem mají své územní plány. Zdejší lokální politici je však neustále přepisují ve prospěch nadobchodů. Proti výstavbě velkoprodejen už pak neexistují žádná omezení.

Výsledkem je "amerikanizace" českých měst, která stavěním nových a nových obřích hangárů do nekonečna roztahují své periferie na úkor krajiny, jež má ale do rozlehlosti té americké hodně daleko.

V rozvinutých zemích hypermarketoví developeři takovou svobodu nemají. Například ve Francii může nový hypermarket vzniknout jen na místě dříve zrušené velkoprodejny. V Japonsku musí s vybudováním supermarketu souhlasit živnostníci v okolí. V Německu je kromě přísných podmínek daných územním plánem ve velkoprodejnách zakázán nedělní a noční prodej, o což loni marně usilovali tuzemští lidovci. Sociálně-demokratická vláda nedávno navrhla zákon, který má zlepšit podmínky dodavatelů ve vztahu k řetězcům. Vlastníci hypermarketů ale chtějí proti regulaci mocně lobovat. "My jsme pro to, aby to tu bylo volné. Vždyť i ti malí se mohou chovat jako ti velcí a sdružovat se," říká analytik Svazu obchodu Ladislav Šípek.

A malí se skutečně houfují. Například v Brně vznikla síť malých prodejen s potravinami Brněnka. Ale ekonomicky nesrovnatelně silnější řetězce proti nim nasadily novou zbraň: prodejny menší než klasické supermarkety, které se tlačí do husté městské zástavby, kam by se nadobchody nevešly. Tak třeba Delvita nazývá tento svůj nový druh samoobsluh Delvita-City. "Majitelé malých obchodů říkají, že z nich mají ještě větší strach než ze supermarketů," poznamenáváMilan Štefanec z brněnského ekologického hnutí Nesehnutí.

Častým argumentem proti velkoprodejnám je právě tvrzení, že likvidují malé obchody ve svém okolí. "Obavy, že ubude velmi mnoho obchodů v zástavbě mimo centrum města, se bohužel potvrdily," říká Jaroslav Josífek, donedávna hlavní územní plánovač města Brna.

Dokud budou fronty

Podobný boom hypermarketů jako Česká republika a další středoevropské země zažily v posledních letech také některé asijské státy. Například v Malajsii, kde podle magazínu Far Eastern Economic Review byl první hypermarket otevřen v roce 1995 a v roce 2001 jich tam stálo 21, klesl do konce 90. let počet malých obchodů o 38% (Podobná studie o České republice neexistuje). Časopis ovšem připomíná, že na vině není jen ekonomický tlak velkoprodejen, ale i další vlivy: například to, že pro děti drobných živnostníků už v dnešní době přestává být převzetí rodinného obchodu atraktivní.

Pokud jde o práci v hypermarketu, tak už vůbec není o co stát. Dvanáctihodinové směny, neplacené přesčasy, mizerné platy. A to samozřejmě nejen v Asii, ale i v České republice. Malé obchody a samoobsluhy kupují podle kritiků řetězců také více než nadobchody lokální výrobky a pomáhají tím ekonomice v daném regionu. Podle webových stránek britské ekologické organizace Friends of Earth se přes 50 procent obratu živnostníků vrací do lokální ekonomiky, zatímco v případě řetězců až 95 procent obratu jde pryč z regionu. Pozoruhodné také je, že v Británii, Německu či USA ovládají největší řetězce vlastníci z těchto zemí, ale v České republice všechny patří zahraničním majitelům.

Tuzemští ekonomové ale většinou namítnou, že globální ekonomika je jen jedna. "Podnikání a tvorba bohatství nezná politických hranic," říká Josef Šíma z pražské VŠE. To, že Německo a Francie znemožnily, aby na jejich trh vstoupil např. největší americký obchodní řetězec Wal-Mart, označuje docent Šíma za "hospodářský nacionalismus". Také podle Jana Hanouska z Národohospodářského ústavu AV přítomnost řetězců české ekonomice prospívá, protože tyto firmy mimo jiné platí daň z přidané hodnoty a zvyšují zaměstnanost. "Průmyslovou produkci ženou nahoru, protože lidé tam víc nakupují," argumentuje profesor Hanousek.

Nikdo dnes ale neví, co se stane v případě, že řetězce zcela vytlačí živnostníky z maloobchodního trhu. Nedomluví se jako prodejci benzinu a nezvýší ceny? "To je spekulativní argument. Dnes už je těch velkých tolik, že se nedohodnou a musí mezi sebou válčit o udržení svého místa na trhu. Vždyť v letošním roce odešel Meinl, je připravena fúze Carrefouru s Tescem a mluví se o tom, že to balí i Edeka," říká Ladislav Šípek ze Svazu obchodu.

Vladimír Bystrov z marketingové společnosti Bison and Rose se ale naproti tomu domnívá, že trh řetězci a shopping mally stále nasycen není. "Je třeba to vnímat z pohledu uživatele. Dokud budu muset čekat frontu na kasu, což se mi v hypermarketu na západě ještě nestalo, je jich u nás pořád málo."

,
Premium

Koronavirus ještě může překvapit, říká přední světový biolog Karel Raška

Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc označovanou Covid-19, nelze nijak podceňovat, říká český vědec Karel...

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Imunitou proti koronaviru. Hýčkejte si horečku a jezte více cibule, radí lékař

Lékař Luboš Pantůček- | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Můžeme se rozhodnout, zda situaci kolem nákazy smrtícím koronavirem budeme vnímat jako tragédii, či jako příležitost...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!