Pokrok na projektu představili na tiskové konferenci architekti ze spolku Mymo a zástupci Buřinky České spořitelny, která investici financuje.
„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a přípravu interiéru,“ řekla architektka Kateřina Sýsová.
Energie v Samorostu se bude čerpat ze dvou fotovoltaických panelů.
Mycelium je shluk vzájemně propletených vláken charakteristický zejména pro houby a některý typ bakterií. Podhoubí v deskách podle Sýsové není živé, a dále se tak nemůže rozpínat a nemohou se v něm množit mikroorganismy.
Pokud by se ale zalévalo, tak materiál může pomáhat bujení bakterií. Proto stavby s myceliem vyžadují vyšší nároky na dezinfekci. Jeho výroba potřebuje čisté prostředí. Není nutné prostředí laboratorní, ale nedá se vyrábět například v dílně. Při výrobě mají pracovníci například nasazené rukavice a roušku. Houba roste zhruba tři týdny až měsíc.
Využití mycelia a dřeva podle autorů dělá stavbu plně ekologickou a udržitelnou. Při výrobě nevzniká žádný odpad a dá se opět recyklovat. Je ale takzvaně samonosný, a nedají se do něj zasadit žádné interiérové prvky. K tomu v budově následně slouží dřevo. Například kuchyňská linka či hřebíček na obraz se musejí přidělat zvlášť na dřevěnou desku. Krátkodobé působení vody deskám z podhoubí podle předsedy Mymo Jakuba Seiferta nevadí. Dlouhodobé by ale mohlo, podobně jako u dalších biologických materiálů.
Na Samorostu se podle předsedy představenstva Buřinky Libora Vošického dá demonstrovat, že lze mycelium používat jako další udržitelný materiál využitelný ve stavebnictví. V hořlavosti a pevnosti je totiž podobné jako materiály, které se ve stavebnictví běžně využívají.
„Chceme, aby se o vlastnostech a potenciálu využití hub ve stavebnictví dozvěděla co nejširší veřejnost, zejména pak akademická sféra a potenciální investoři, kteří by se materiálu chytili a zavedli ho do průmyslové výroby a udržitelného stavebnictví,“ dodal.
Spolek Mymo sdružuje osobnosti z výzkumu, kteří si dali za cíl položit základy myceliové architektury v ČR. Jde o odborníky například z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio.
