Mzdy svižně rostou, průměr ale zatím zůstává pod 50 tisíci

Autor:
  9:15
Průměrná mzdy v prvním čtvrtletí vzrostla proti loňsku o 6,7 procenta na 46 924 Kč. Po zohlednění inflace činil reálný růst 3,9 procenta.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejvýrazněji se podle statistiků přidávalo zaměstnancům v oboru nemovitostí, vědcům a ve stavebnictví. Ve všech těchto případech růst mezd překonal desetiprocentní hranici.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Regionálně dál platí, že nejvyšší průměrná mzda je v hlavním městě, kde už překročila 60 tisíc korun hrubého. „Je vidět, že v Praze jsou centrály podniků, také požadavky na vzdělání jsou jiné, je tu násobně více vysokoškoláků mezi zaměstnanci. V málo placených profesích ale rozdíly mezi regiony nejsou, naopak u pozic s vysokými výdělky ano. Například u manažerů je průměrná mzda v Praze přes 140 tisíc korun hrubého, v regionech se pohybuje kolem 90 tisíc,“ vysvětil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí.

Medián – tedy částka, která mzdy zaměstnanců dělí na dvě stejné poloviny – dosáhl 38 385 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 procenta. U mužů je vyšší, přesně 41 677 Kč, u žen pak 35 226 korun.

„Jelikož medián roste pomaleji s výjimkou jednoho kvartálu již od začátku roku 2024, rozevřely se nůžky mezi průměrnou mzdou a mzdovým mediánem na osmnáct procent. Vývoj odměňování se tedy oproti minulosti mění, stoupá poptávka po kvalifikovanější pracovní síle a v podnicích se přidává častěji selektivně než plošně,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 Kč a 73 611 Kč, vyplývá ze zprávy statistického úřadu.

Podle ekonomů tlačí na růst reálných mezd přetrvávající nedostatek pracovních sil. „První kvartál obvykle nastavuje laťku pro zbytek roku, takže růst mezd o více než šest procent je velmi pravděpodobný. Předcovidové reálné úrovně však nejspíš dosáhnou až v roce 2026,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Podle Stéphana Nicolettiho generálního ředitele společnosti Up benefity mzdy porostou nadále. „Naše data ukazují, že do září letošního roku zvažuje požádat svého zaměstnavatele o více peněz necelá čtvrtina zaměstnanců. Jednoznačně nejaktivnější jsou v tomto směru zaměstnanci generace Z. Vyjednávat o vyšší odměně plánuje 30 procent z nich, výrazně aktivnější jsou mladí i v poptávce po zavedení nebo navýšení volnočasových benefitů či podpory stravování,“ shrnul.

Víc si koupí i Poláci nebo Rumuni

Statistici porovnali také evropský vývoj mezd. Zjistili, že se mzdy v Evropě se sbližují, ale některé dynamičtější východoevropské státy předhánějí Česko v posunu k západoevropským úrovním.

Mezinárodní srovnání mezd prezentované Eurostatem za rok 2022 ukazuje kromě přepočtu do společné měny také porovnání v paritě kupní síly. Česko v uplynulém desetiletí předehnaly některé státy východní Evropy, zejména Litva a Estonsko. Vyšší kupní sílu měla průměrná mzda také v Polsku a Rumunsku. Na druhé straně kdysi bohatší Portugalsko má v obou srovnáních průměrnou mzdu nižší než Česko.

Hledáte práci s nadprůměrnou mzdou? Vyberte si z nejlépe placených pracovních nabídek na jobDNES.cz

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.