Nezaměstnanost klesla na 3,6 procenta. Práci hledá nejméně lidí za 20 let |
Medián, tedy takzvaná prostřední mzda, dosáhl 25 181 korun, vyšší byl o 7,1 procenta. U mužů činil 27 486 korun, u žen pak 22 584 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 12 170 a 45 740 korunami.
Příští rok by se měl podle odborníků vyvíjet v podobném duchu. Očekává se, že mzdy dále porostou. Firmy totiž potřebují zaměstnance. To potvrzuje i průzkum společnosti ManpowerGroup pro první čtvrtletí 2018. „Významně vzrostl – na 42 procent – podíl velkých firem nad 250 zaměstnanců, které budou nabírat,“ popisuje generální ředitelka Jaroslava Rezlerová. „Největší poptávku evidujeme v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, logistice a zákaznickém servisu, kde je stále obtížnější najít vhodné zaměstnance i na nekvalifikovaná pracovní místa.“
Vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti jsou právě toto oblasti, kde vzniká nejvyšší tlak na růst mezd. Dělnické platy přesahující 30 tisíc korun tak v mnoha oborech nejsou výjimkou. Zvláště tam, kde jsou silné odbory.
Na druhou stranu je zde ale stále řada zaměstnanců, kteří se ani zdaleka průměru nepřiblíží. I to je jeden z důvodů, proč se od ledna 2018 znovu zvyšuje minimální mzda, a to na 12 200 korun. A spolu s ní i takzvaná zaručená mzda podle typu práce.
Řada firem na přidání nemá
Pro mnoho zaměstnavatelů ale další zvyšování mezd není únosné. Efekt tak může být opačný, na řadu může přijít propouštění.
„Nemůžeme neustále ztrátové prodejny dotovat z našich prostředků,“ uvedl Pavel Březina, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev (COOP). Mimo jiné tak i kvůli nutnosti znovu navýšit mzdy uzavřou část prodejen.
Samostatnou kapitolou jsou pak platy ve veřejném sektoru – rostou rychleji než mzdy v tom soukromém.
„Průměrný plat loni činil 29 501 korun, za poslední tři roky se zvedl zhruba o 3500 korun,“ říká Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. A letos v listopadu dostali přidáno znovu. Většina deset procent, učitelé patnáct. Jen zaměstnancům ve zdravotnictví se platy zvednou až od 1. ledna 2018, a to o desetinu.
Přidáno dostanou také ústavní činitelé a rovněž komunální politici. Starostové a primátoři by si od příštího roku mohli polepšit zhruba o 8,5 procenta. Podle velikosti obce či města, které vedou, by tak mohli vydělávat zhruba 36 až 95 tisíc korun. Hejtmani a pražský primátor na tom budou ještě lépe. Průměrně by si mohli polepšit téměř o 16 procent. Přišli by si tak na 109 500 až 120 500 korun.
Polepší si i vrcholní politici■ Růst platů ústavních činitelů je dán zvýšením průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, od níž se jejich platy odvozují, i zákonného koeficientu, kterým se tato mzda násobí. Takto stanovená platová základna, z níž se platy pro příští rok vypočítávají, vzrostla proti letošku skoro o 4500 korun. Činí 70 195 Kč. Spolu s platy stoupnou ústavním činitelům také měsíční náhrady. ■ Plat prezidenta by měl být 252 800 korun, tedy o 16 100 korun více než letos. K tomu bude mít zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 235 200 korun. ■ Předseda parlamentní komory a premiér by měli dostat přidáno 12 900 korun, jejich plat by tak vzrostl na 203 600 korun. Výše paušální náhrady premiéra bude činit 26 000 korun, u předsedy parlamentní komory pak 40 800 korun. ■ Místopředseda vlády si polepší o 11 100 korun. Jeho plat by tak příští rok činil 174 800 korun. ■ Místopředseda parlamentní komory a ministr by měli dostat přidáno 9200 korun. Jejich plat by tak vzrostl na 144 700 korun. Výše paušální náhrady ministra bude činit 21 100 korun. ■ Předseda parlamentního výboru, komise a delegace by měl příští rok pobírat měsíčně 106 700 korun, tedy o 6700 korun více než letos. ■ Platy poslanců a senátorů by měly stoupnout o 4900 korun na 75 900 korun. Paušální náhrada na stravné a reprezentaci se poslancům zvýší z letošních 10 600k orun na 11 300 korun, na cestovních náhradách budou mít podle vzdálenosti bydliště až 42 200 korun. |
