„Ve druhém čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná nominální mzda o 6,5 procenta. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 3,9 procenta, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ komentovala výsledky měření Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Ve druhém čtvrtletí 2024 se tak průměrná hrubá měsíční mzda vyšplhala na částku 45 854 Kč, což je o 2797 korun více než ve stejném období roku 2023. V prvním čtvrtletí letošního roku činila průměrná mzda 43 941 korun.
Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 byl zaznamenán v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 procenta), v zásobování vodou a činnostech, které souvisí s odpadními vodami, odpady a sanacemi (7,8 procenta) a ve zpracovatelském průmyslu (7,6 procenta). K nejnižšímu růstu došlo naopak ve vzdělávání (2,1 procenta) a ve veřejné správě a obraně (2,9 procenta).
Růst mezd mírně zaostal za tržním očekáváním i za odhadem České národní banky, která očekávala růst nominálně o 7,2 procenta. Zároveň mzdová dynamika oproti 1. čtvrtletí zvolnila, mzdy totiž tehdy rostly o sedm procent nominálně, reálně o 4,8 procenta. „Na uzdě drží mzdy situace v průmyslu, který se potýká s nedostatkem zakázek a propouští,“ zmínil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Nejvíce berou zaměstnanci v IT, kde průměrná mzda dosáhla částky 83 tisíc korun hrubého, následuje finančnictví s průměrnou mzdou dosahující bezmála 80 tisíc. Nad 70 tisíci hrubého se průměrná mzda pohybuje v oblasti výroby a rozvodu plynu, elektřiny nebo tepla.
Naopak nejméně si vydělají lidé pracující v oborech pohostinství či ubytování. Průměrná mzda zde činí pouze 26 521 korun, s 32 tisíci hrubého následují zaměstnanci v administrativě, zhruba o tisícovku víc mají v průměru zemědělci, lesníci a rybáři.
Z regionálního pohledu je průměrná mzda nejvyšší v Praze, kde překročila 56 tisíc korun hrubého. Mírně nad celorepublikovým průměrem pak jsou mzdy ještě ve Středočeském kraji, kde průměr mírně přesahuje 46 tisíc korun. Zbytek republiky se pak pohybuje v okolí 40 tisíc hrubého. Nejnižší je průměrná mzda v Karlovarském kraji, kde činí 38 104 korun.
Stále v roce 2018
„Dlouhá doba poklesu reálných mezd v Česku, který patřil podle dat OECD v minulých letech k vůbec největším z členských zemí, nutí v průběhu letošního roku stále více zaměstnanců aktivně žádat zaměstnavatele o navýšení mzdy, Vedle toho evidujeme ze strany zaměstnanců také rostoucí požadavky na zaměstnanecké benefity, které mohou výrazně ovlivnit kupní sílu zaměstnanců,“ uvedl k výsledkům měření statistiků Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se zabývá zaměstnaneckými benefity.
Celkově mzdy Čechům vlivem rychlé inflace v uplynulých letech reálně klesaly více než dva roky v kuse. V součtu činil propad téměř dvanáct procent. Pomyslnou tečku za snižováním životní úrovně Čechů napsalo první čtvrtletí letošního roku. Tehdy mzdy vzrostly po očištění o inflaci o 4,8 procenta a dosáhly částky 43 941 korun. V tomto období mzdy nejrychleji rostly zdravotníkům. V závěsu byly zaměstnanci v administrativě a ve vodárenství.
„Růst reálných mezd v letošním roce pozvolna umazává výrazný propad reálné kupní síly zaměstnanců z období velmi vysoké inflace z let 2022 a 2023. V reálném vyjádření se však zatím průměrná mzda nachází stále na úrovni roku 2018,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Analytik Novák dále upozornil, že výrazněji zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců. „To je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ vysvětlil s tím, že očekává udržení růstu reálných mezd i ve druhé polovině letošního roku. „V souhrnu za celý rok očekávám růst průměrné reálně mzdy lehce nad čtyřmi procenty,“ spočítal analytik.
Podobně situaci s dalším růstem mezd v letošním roce vidí také analytik ČSOB Dominik Rusinko. Před očištěním o inflaci totiž čeká růst mezd zhruba o sedm procent. „Důvodem bude jednak stále napjatý trh práce a jednak tlak na vyšší kompenzace zaměstnanců za předchozí skokový pokles reálné kupní síly,“ vysvětlil.
Nadále ale platí, že na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. Proto statistici pravidelně vypočítávají také mediánovou mzdu, která ukazuje částku, kdy polovina mezd je nad ní a polovina naopak pod ní. Aktuálně medián činí 38 529 korun. Proti stejnému období minulého roku vzrostl o 5,8 procenta. Tradičně je vyšší u mužů, ve druhém čtvrtletí činil 41 540 korun. U žen dosáhl 35 565 korun.
Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 korunami a 75 570.
Nad 50 tisíc už za dva roky
Koncem srpna vydalo ministerstvo financí prognózu, v níž očekává, že do tří let průměrná mzda v Česku přesáhne 54 tisíc korun hrubého. Padesátitisícovou hranici by průměrná česká mzda měla podle resortu překonat už v roce 2026. O rok později by pak měla dosáhnout částky 54 179 korun.
Češi by si měli polepšit i v reálném vyjádření, protože ze mzdy jim bude inflace ukusovat jen mírně. Reálně by tak díky inflaci zahnané k cílovým dvěma procentům měly mzdy v dalších letech růst o tři až čtyři procenta.
Hledáte dobře placenou práci? Vyberte si z nabídky nejlépe placených míst na jobDNES.cz |
Dosáhnete na průměrnou mzdu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 9. září 2024. Anketa je uzavřena.
