Maláčová původně navrhovala 1500 korun, jak požadovaly odbory, 1200 korun, na které ustoupila, označuje za rozumný kompromis. Zaměstnavatelé usilují o maximální navýšení o 800 korun.
Ministerstvo práce předložilo koncem srpna návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun, tedy o 12,3 procenta.
Stejný scénář a výsledek mělo vyjednávání o nejnižším výdělku i loni. ČMKOS žádala 1500 korun navíc, zaměstnavatelé nabízeli 800 korun. Kabinet pak rozhodl o přidání o 1200 korun na letošních lednových 12 200 korun.
S nejnižším výdělkem se má zvednout nejspíš i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1200 až 2400 korun. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.
Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původní zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1200 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 lidí.
Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.
