NAVRÁTIL: Inflace vs. deflace, třetí díl

Výsledek? Vysoké zadlužení. V roce 1980 dosahovalo kombinované zadlužení domácností, podniků a vlády ve vyspělých ekonomikách zhruba 160 procent HDP. V roce 2010 to už bylo 320 procent. Zadlužení rostlo dvojnásobným tempem, než byl růst ekonomik.

Ruku v ruce s tímto vývojem začalo docházet k poklesu míry úspor domácností a k růstu deficitů tzv. běžného účtu. Když ekonomika spotřebovává více, než vyrábí, tak musí rozdíl mezi spotřebou a výrobou dovážet.

A to způsobí deficit běžného účtu. Na začátku 80. let byla bilance běžného účtu USA vyrovnaná. A jaký je průměr od roku 2000? V průměru musely USA pro uspokojení své domácí poptávky vytvořit deficit 4,5 procenta HDP. Průměr pro Španělsko je 6 procent, Portugalsko 10, Island 12 a Řecko dokonce 13 procent.

Pokud stát více dováží ze zahraničí, tak někdo ze zahraničí musí tuto nadměrnou spotřebu financovat. A tímto sponzorem jsou státy, které mají přebytek běžného účtu a vysokou míru úspor. Jedním z těchto států je Čína, která má průměrný přebytek běžného účtu pět procent.

V EMU pak Německo a jádro kolem Německa. Tento vývoj tak zvýšil závislost ekonomik s nadměrnou spotřebou na ochotě zahraničních investorů tuto spotřebu financovat. A co když skončí tato ochota? Tak co?

Pokračování příště.