"Kyperští Řekové nás nechtěli v Evropské unii a dnes jim za to děkujeme. Nemáme euro, ale liru a naší ekonomice se poslední roky skvěle daří, zatímco ta jejich jde od desíti k pěti," říká padesátník Mustafa, který má v turecké části Nikósie malou kavárnu.
Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 totiž kyperští Řekové odmítli plán bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, podle nějž se obě části od sedmdesátých let rozděleného ostrova měly sjednotit. Dvě třetiny kyperských Turků přitom byly pro.
ČTĚTE TAKÉ: |
Přestože na okraji řecké části Nikósie visí několikajazyčná tabule, na níž je napsáno "Nikósie, poslední rozdělené město světa", už to tak úplně neplatí. Přímo na pěší zóně v centru a na několika dalších místech se tyčí hraniční přechody, kudy lze na pas a v případě kyperských Turků a Řeků i na občanský průkaz přejít kdykoli z jedné části do druhé.
To však nebylo po desítky let možné, neuznaná turecká Severokyperská republika a řecká Kyperská republika na jihu od sebe byly neprodyšně odděleny. Dnes mohou obyvatelé obou částí pobývat na druhé straně devadesát dní bez omezení a přecházet hraniční přechody, kdy se jim zachce.
Za nákupy na sever
Vraťme se však k ekonomice. Ceny v turecké části jsou mnohdy až o řád nižší než na řeckém jihu a kypersko-řečtí celníci dělají vše, aby levné nákupy na severu lidem znechutili. "Několikrát se mi už stalo, že nám při návratu z nákupu doslova rozebrali celé auto a zabavili, co mohli," vypráví Češka, která žije v řecké části ostrova už léta. "Jdou především po cigaretách a alkoholu, které jsou v turecké části daleko levnější," dodala.
A nejen to. Na pěším přechodu v Nikósii visí velký nápis, který místní i turisty mířící na sever za nákupy varuje, že všechny "padělky" budou zabaveny. V turecké části Nikósie si totiž s autorskými právy hlavu nedělají. Napodobeniny hodinek za statisíce tu stojí pár desítek eur. Totéž platí pro značkové oblečení i boty.
Řecká republika slavila den nezávislosti
Cena bývá i čtvrtinová oproti originálu. "To si vezmu na sebe," říká v jednom z obchodů dívka z řecké části Nikósie, která si koupila mikinu. A schovává si ji pod bundu. "Jistota je jistota," usmívá se. Bylo to zbytečné, protože řečtí celníci tentokrát pospávali a desítkám lidí, kteří šli v úterý odpoledne přes přechod, nevěnovali žádnou pozornost.
Turecké části Nikósie otevření hranic jednoznačně prospělo. Celé ulice obchodů, velká zrenovovaná historická tržnice, ale také kavárny a restaurace, to všechno ožilo díky nájezdům turistů i kyperských Řeků. Cizinci sem míří i proto, že středověké centrum s úchvatnou gotickou katedrálou svaté Sofie, přeměněnou na mešitu, zůstalo za "zelenou linií" v turecké části města.
Nepřeji jim, aby zchudli
Přestože by kyperští Turci mohli mít z "krachu" na jihu škodolibou radost, není tomu tak. "Všichni jsme Kypřané. Když bude špatně tam, dotkne se to i nás. Nepřeji jim nic zlého. Krize tam propukla proto, že půjčili spoustu peněz Řecku, a to je stáhlo na dno. Není to poprvé, kdy Řecko Kypru, nám všem Kypřanům, uškodilo," vysvětluje turecký turistický průvodce, který provází skupinu německých důchodců.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Možná, že si teď naši krajané víc uvědomí, že se vzájemně potřebujeme," dodává. K tomuto ideálu je však daleká cesta. Severní Kypr je přes rozvoj minulých let mnohem chudším protipólem bohaté řecké části Kypru.
"Ale možná to nebude trvat dlouho," říká turecký kavárník Mustafa, který své kávě z džezvy neříká symbolicky turecká, ale stejně jako kyperští Řekové kyperská.
"Radši bych si ale přál, abychom my zbohatli, než aby kyperští Řekové zchudli. Protože Kypr je jen jeden," doplňuje.
