V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi, řekl Havlíček po jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou.
Česká exportní banka (ČEB) na projekt půjčila téměř 12 miliard korun. Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB byla 11,7 miliardy korun.
Babiš chce posílit vzájemné vztahy s Tureckem. Na státní návštěvě se bude řešit i projekt Adularya |
Projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku společnost Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu.
„Řešili jsme i případ Adularye, kde víceméně došlo k zásadní pozitivní změně pozice z turecké strany. Máme de facto nabídku převzít celá aktiva. „V rámci ČEB a EGAP to budeme analyzovat, ale je to samozřejmě zásadní obrat v této kauze. Jsem tomu velice rád, že tu máme konkrétní návrh na řešení,“ řekl Babiš.
Rok 2030. Ministr Havlíček sdělil termín, kdy se může začít stavět nový blok Jaderné elektrárny Dukovany |
Odpoledne Havlíček řekl, že obě strany čekají velice citlivá jednání. „V každém případě ztráta pro český stát bude velká, na to se připravme,“ poznamenal. Upozornil, že bude třeba, aby se obě strany pokusily dosáhnout kompromisu, a že bude patrně nutné, aby jeho součástí byla nabídka českého subjektu, který by dostavěl a zprovoznil alespoň část elektrárny.
V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.
Česká delegace dopoledne jednala také s prezidentem tureckého obranného průmyslu, tomu představila pět českých společností, které působí v oblasti letectví, ale i výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. „Jsme členy NATO, Turecko má druhou největší armádu v NATO a investuje obrovské prostředky do obranného průmyslu,“ uvedl Havlíček.
